ECLI:CZ:NS:2002:28.CDO.1660.2001.1
sp. zn. 28 Cdo 1660/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl o dovolání žalovaného Š. F., zast. advokátem, které bylo podáno proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 15. listopadu 2000, sp. zn. 12 Co 727/99 (v právní věci žalobce Ing. M. M., zast. advokátem, proti žalovanému Š. F., zast. advokátem, o uzavření dohody podle zákona č. 87/1991 Sb., vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. 11 C 46/92) takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci svým rozsudkem ze dne 1. února 1999 pod č.j. 11 C 46/92-367 uznal žalovaného povinným uzavřít s žalovaným dohodu ohledně sporného domu a naopak zamítl uzavření dohody ohledně sporných pozemků, rovněž specifikovaných ve výroku tohoto rozhodnutí. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Toto právo nebylo přiznáno ani státu - České republice.
K odvolání obou stran Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 15. listopadu 2000, pod č.j. 12 Co 727/99–431 rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalovaného uznal povinným se žalobcem uzavřít dohodu o vydání všech sporných nemovitostí. Krajský soud současně vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Státu nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Olomouci na soudním poplatku z návrhu částku 1.000,- Kč a na soudním poplatku z odvolání částku 1.000,- Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, ve kterém se domáhá zrušení rozsudků krajského i okresního soudu, s tím, že obě tato rozhodnutí spočívají na nesprávném právním závěru.
K tomuto dovolání podal žalobce vyjádření, ve kterém obhajuje rozhodnutí odvolacího soudu a navrhuje zamítnutí dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací vycházel při posuzování dovolání z ustanovení části dvanácté, hlavy 1, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních předpisů. Proto se dále uvádějí ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen o.s.ř.).
Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu bodu 17., hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., se rozumí též posuzování včasnosti dovolání včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle §240 odst 1 o. s. ř. ve znění účinném před 1. lednem 2001 může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle odstavce druhého §240 o.s.ř. zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout.
Dovolací soud tedy sice nepochyboval o tom, čeho se žalovaný v dovolacím řízení domáhá (§79 odst. 1 o.s.ř.), avšak nemohl pominout základní zjištění, že dovolání bylo podáno opožděně, protože rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 12. 4. 2001, avšak podání žalovaného bylo podáno až dne 4. 6. 2001.
Nejvyššímu soudu proto vzhledem k výše uvedenému nezbylo, než dovolání podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jako opožděné odmítnout.
Žalovaný procesně zavinil (tím, že podal opožděné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto. Žalobci sice – sepsáním vyjádření - v souvislosti s dovolacím řízením náklady vznikly, přiznání práva jejich náhrady vůči žalovanému by však dovolací soud vzhledem ke všem okolnostem případu považoval za nepřiměřeně tvrdé. Této procesní situaci odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodněný ust. §142 odst. 1, §150, §151, §224 odst. 1 a §243 b odst. 4 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 28. února 2002
JUDr. Oldřich Jehlička, CSc., v.r.
předseda senátu