ECLI:CZ:NS:2002:28.CDO.1998.2001.1
sp. zn. 28 Cdo 1998/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Milana Pokorného, CSc., v právní věci žalobců A) RNDr. J. K. a B) L. K. a C) Bytového družstva K., všech zastoupených advokátem, proti žalovanému Bytovému družstvu „6.“, o určení neplatnosti části prohlášení vlastníka domu, o dovolání Ing. V. R., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. března 2000, č.j.11 Cmo 561/99-90, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Shora uvedeným usnesením Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího bylo odmítnuto odvolání Ing. V. R. proti usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 12. února 1999, č.j. 15 Cm 116/97-72. Posledně uvedeným usnesením Krajský obchodní soud v Praze jako soud prvního stupně připustil vstup dalšího účastníka (bytového družstva K.) do řízení na straně žalobce. Přitom v záhlaví svého usnesení uvedl na straně žalovaného Ing.V. R., K. R. a Bytové družstvo „6.“, jimž rovněž usnesení bylo doručeno.
Odvolací soud zjistil podle obsahu spisu, že řízení bylo původně zahájeno žalobou, kterou se žalobce kromě určení částečné neplatnosti prohlášení vlastníka domu (Bytového družstva „6.“) domáhal mimo jiné též určení neplatnosti smlouvy ze dne 16. června 1994, kterou Bytové družstvo „6.“ převedl do vlastnictví manželů Ing. V. a K. R. podle zákona č. 72/1994 Sb. byty blíže popsané v žalobě a určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne 7. března 1í95, kterou manželé R. převedli pak oba předmětné bytu do vlastnictví D. L. Odvolací soud však dospěl k závěru, že odvolatel přestal být účastníkem řízení ve věci sp. zn. 15 Cm 116/97 Krajského obchodního soudu v Praze dnem 13. ledna 1998. Uvedeným dnem nabylo totiž právní moci usnesení téhož soudu ze dne 11. listopadu 1997, č.j. 15 Cm 116/97-52. Uvedeným usnesením soud prvního stupně vyloučil žaloby na určení neplatnosti obou uvedených smluv, jakož i návrh na nařízení předběžného opatření, směřujícího vůči D. L., k samostatnému řízení. Předmětem řízení v této věci sp. zn. 15 Cm 116/97 tak zůstalo pouze určení neplatnosti jednostranného právního úkonu žalovaného Bytového družstva „6.“, kterážto žaloba směřuje v tomto rozsahu jen vůči posledně uvedenému žalovanému.
Odvolací soud proto odvolání odmítl podle ustanovení §218 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Připomněl, že závaznou částí rozhodnutí soudu je pouze jeho výrok, zřejmě nesprávné zahrnutí žalovaného Ing. V. R. v záhlaví shora uvedeného usnesení, nemohlo mít vzápětí za následek, že by se tento stal (opět) účastníkem tohoto řízení.
Soud prvního stupně poté usnesením ze dne 6. dubna 2000, č.j. 15 Cm 116/97-93, nesprávnost údajů v záhlaví opravil podle §164 věta první o.s.ř. Obě uvedená usnesení byla doručena tehdejšímu právnímu zástupci Ing. V. R. dne 15. 5. 2000, jak vyplývá z doručenky připojené u č.l. 98 spisu.
Podání, předané advokátem k poštovní přepravě dne 29. 5. 2000, obsahující označení soudu prvního stupně, označení dřívějšího okruhu účastníků a označení sp. zn. 15 Cm 116/97 soudu prvního stupně, datované dne 17. 5. 2000, podepsané uvedeným advokátem, obsahuje pouze tyto dvě věty: Podávám odvolání do rozhodnutí 15 Cm 116/97-93. Podávám dovolání do rozhodnutí 11 Cmo 561/99-90. V Praze dne 17. 5. 2000. V. R“.
Soud prvního stupně nato usnesením ze dne 5. června 2000, č.j. 15 Cm 116/97-102, vyzval uvedeného advokáta k odstranění vad odvolání i podání s odkazem na ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř., a to ve lhůtě do 17. května 2000, s poučením o možnosti zastavení odvolacího řízení. Ve stanovené lhůtě k doplnění podání nedošlo, takže spis byl postoupen odvolacímu soudu, který výše uvedeným usnesením odvolání Ing. V. R. odmítl. Soud prvního stupně poté opakovaně doručil výzvu k odstranění vad dovolání advokátovi, který dopisem ze dne 2. října 2001 sdělil, že jeho právní zastupování bylo zrušeno. Výzva byla nato doručena samotnému dovolateli dne 11. října 2001. Do doby předložení spisu dovolacímu soudu k doplnění jeho shora uvedeného podání nedošlo.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání vycházel z ustanovení části dvanácté, hlavy 1, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních předpisů. Proto v tomto rozsudku jsou uváděna ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „o.s.ř.“).
S ohledem na obsah shora uvedeného podání Ing. V. R. lze za použití výkladového pravidla ustanovení §41 odst. 2 o.s.ř. dovodit, že jím pisatel měl na mysli podání dovolání proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu, jímž bylo jeho odvolání odmítnuto. Okolnost, že vzdor opakovaným výzvám soudu prvního stupně nebylo podání doplněno, nebrání tak ještě jeho projednání.
V této věci ovšem z obsahu spisu, jak už bylo konstatováno odvolacím soudem v dovoláním napadeném usnesení, vyplývá nepochybný závěr, že předmět řízení a okruh účastníků v této věci (sp. zn. 15 Cm 116/97 soudu prvního stupně) je po právní moci usnesení uvedeného soudu ze dne 11. prosince 1997, č.j. 15 Cm 116/97-52, vymezen pouze ve vztahu k žalobnímu žádání na určení neplatnosti části prohlášení vlastníka domu, která nyní směřuje pouze proti žalovanému Bytovému družstvu „6.“. Od uvedeného data tak nelze Ing. V. R. pokládat za účastníka řízení v této věci. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že dovolání v této věci bylo podáno osobou, která k němu nebyla oprávněna. Podle §243c o.s.ř. za použití §218 odst. 1 písm. b) o.s.ř. proto dovolání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243c o.s.ř. za použití §224 odst. 1 o.s.ř., §151 odst. 1 o.s.ř. a §142 odst. 1 o.s.ř. Dovolatel neměl se svým dovoláním úspěch a žalobcům v souvislosti s podaným dovoláním zřejmě žádné náklady řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. února 2002
JUDr. Josef Rakovský, v.r.
předseda senátu