ECLI:CZ:NS:2002:29.CDO.3006.99.1
sp. zn. 29 Cdo 3006/99-76
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v právní věci žalobce T.-E. a. s., proti žalovanému Ing. J. D., správci konkursní podstaty úpadce T. V. C., a. s., o určení práva, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 13 Cm 22/96, k dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. května 1999, čj. 6 Cmo 1/98 – 31, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. května 1999, č. j. 6 Cmo 1/98-31, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 20. 5. 1999, čj. 6 Cmo 1/98-31, odmítl odvolání žalobce ze dne 19. 1. 1998 proti rozsudku Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 26. 11. 1997, čj. 13 Cm 22/96-14.
V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud uvedl, že z obsahu předloženého spisu zjistil, že odvoláním napadený rozsudek byl žalobci doručen dne 2. 1. 1998, nikoliv až dne 5. 1. 1998, jak tvrdí odvolatel. Odvolací lhůta počala běžet v sobotu dne 3. 1. 1998 a posledním dnem lhůty ve smyslu §57 odst. 2 o. s. ř. bylo pondělí 19. 1. 1998. Pokud žalobce podal odvolání doporučeně na poště v úterý 20. 1. 1998, stalo se tak podle ust. §201 občanského soudního řádu, ve znění platném do 31. 12. 2000 (dále jen „o. s. ř.“), opožděně.
Odvolací soud proto odvolání podle ust. §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odmítl.
Dovoláním ze dne 26. 7. 1999, doplněným podáním ze dne 2. 8. 1999, žalobce napadl výše uvedené usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu.
V dovolání zejména uvedl, že vychází z ust. §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. a tvrdí, že řízení u odvolacího soudu bylo postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§241 odst. 3 písm. b) o. s. ř.].
V podrobnostech dovolatel poukazuje na to, že doručenka působí věrohodně a skýtá dojem, že zásilka byla doručena 2. 1. 1998, ale podpis na doručence se mu nepodařilo identifikovat a nepatřil nikomu z pracovníků podatelny, kteří jsou pověření poštu přijímat. Dále je na doručence razítko společnosti otištěno slabě a rozlišovací znak razítka je těžko identifikovatelný. Podstatným však je, že dne 2. 1. 1998 byla společnost žalobce nečinná a v budově byl pouze strážný hlídací služby S., spol. s. r. o., který není oprávněn poštu přejímat. Jeho podpis ani není uveden na předmětné doručence.
Ve prospěch dovolatelova tvrzení, že mu rozsudek byl doručen 5. 1. 1998 podle něj svědčí i otisk denního razítka pošty Praha 8 na doručence, která nese datum 6. 1. 1998. Tzv. údajný dodací lístek doručovaných zásilek je opatřen interním prezentačním razítkem žalobce s datem 5. 1. 1998, stejně jako první list rozsudku, proti němuž bylo podáno odvolání.
Dovolatel se proto domnívá, že zásilka mu byla doručena „až dne 5. ledna 1999. V takovém případě odvolání podané k poštovní přepravě dne 20. ledna 1999 je rozhodně odvolání včas podaným“ (je zřejmé, že správně má jít o rok 1998), a proto navrhuje zrušení dovoláním napadeného usnesení.
Na základě usnesení Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 2. 11. 1999, čj. 13 Cm 22/96-49 žalobce v podání ze dne 18. 11. 1999 soudu sdělil, že jeho razítko s č. 43 do 15. 1. 1999 užívala paní J., od tohoto data pak užívala razítko č. 30. Uvedená pracovnice není pracovnicí podatelny, podpis na sporné doručence je její, popírá však, že by na doručence uvedla rukopisné datum „2. 1.“, když tento den nebyla na pracovišti, neboť čerpala řádnou dovolenou.
Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaný po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001).
Nejvyšší soud posoudil dovolání žalobce a konstatoval, že bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti a za dovolatele jedná jeho zaměstnanec, který má právnické vzdělání ( ust. §240 odst. 1, §241 odst. 1 a 2 o. s. ř.).
Dovolání je přípustné podle §238a odst. 1 písm. e) o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2000, neboť odvolací soud usnesením odmítl odvolání žalobce, a bylo podáno z důvodu dle ust. §241 odst. 3 písm. b) o. s. ř., jelikož podle názoru žalobce bylo řízení před odvolacím soudem postiženou jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Žalobce uvedenou vadu spatřuje v posouzení toho, kdy mu byl doručen rozsudek soudu prvního stupně a zda tedy podal proti němu včas odvolání.
Z doručenky založené ve spise (na č.l. 14), která byla součástí zásilky, jíž byl doručován rozsudek soudu prvního stupně z 26. 11. 1997 č. j. 13 Cm 22/96-14, se podává, že datum „2. 1.“ je napsáno jinak, než podpis, což nasvědčuje tomu, že datum mohlo být napsáno na doručenku dodatečně. Této pochybnosti koresponduje razítko dodací pošty „180 00 Praha 8“, které nese datum „6. 1. 98“, kteroužto okolnost nevzal odvolací soud dostatečně v úvahu. Také tvrzení paní J., že podpis na doručence je její, ale dne 2. 1. 1998 měla dovolenou, není adekvátní zjištění odvolacího soudu, že zásilka byla doručena toho dne. Naopak tvrzení dovolatele, že zásilka byla doručena až dne 5. 1. 1998 podporují jím předkládané doklady – dodací lístek doručovaných zásilek opatřený prezentačním razítkem s datem 5. 1. 1998 a první list doručovaného rozsudku, opatřený stejným datem.
Na dožádání dovolacího soudu provedl podle ust. §39 o. s. ř. Obvodní soud pro Prahu 8 dokazování ke zjištění okolností doručení předmětné zásilky.
Uvedený soud jako soud dožádaný provedl za účasti obou účastníků výslech svědkyně M. J., která v dotyčné době (leden 1998) pracovala u žalobce jako referent na právním oddělení a která vypověděla, že na předmětné doručence poznává svůj podpis, zásilku však podepsala až v pondělí dne 5. 1. 1998 a také orazítkovala svým osobním razítkem. Dne 2. 1. 1998 měli všichni zaměstnanci dovolenou.
Dále dožádaný soud vyslechl zaměstnance žalobce JUDr. V. J., který potvrdil, že na jím předloženém originálu souhrnného lístku, na němž jsou zapsány doručované zásilky (ve spise č. l. 44), je sporná zásilka zapsána pod poř. č. 1 s datem 5. 1. O doručení toho dne svědčí i razítko na rozsudku (č.l. 45a), kniha došlé pošty vedená sekretářkou prokuristy (č.l. 45) a dále i kopie obálky s razítkem podatelny 5.1.
Z důkazů provedených dožádaným soudem dovolací soud dovodil, že k doručení rozsudku soudu prvního stupně žalobci došlo dne 5. 1. 1998. Pokud odvolací soud vycházel z data 2. 1. 1998 a měl podané dovolání za opožděné, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (ust. §241 odst. 3 písm. b) o. s. ř.).
Dovolací soud s ohledem na uvedené dospěl k závěru, že dovolání je důvodné a rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (ust. §243b odst. 1 in fine a odst. 2 věta první cit. ustanovení o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 20. března 2002
JUDr. František F a l d y n a, v. r.
předseda senátu