ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.18.2002.1
sp. zn. 29 Odo 18/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. S., advokáta, proti žalované P. s. n., spol. s r.o., o zaplacení 13.100,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 6 C 442/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. května 2001, č.j. 15 Co 614/2000, 15 Co 615/2000-89, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem změnil v napadeném vyhovujícím výroku ohledně částky 4.367,- Kč rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. března 2000, č.j. 6 C 442/98-46, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 30. června 2000, č.j. 6 C 442 /98–56 tak, že žalobu zamítl, přičemž v napadeném zamítavém výroku ohledně částky 8.733,- Kč rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Dovoláním datovaným dnem 6. října 2001 a podaným k poštovní přepravě dne 8. října 2001 (srov. obálku na č.l. 94), doplněným pozdějším podáním ze dne 25. října 2001, napadl žalobce rozsudek odvolacího soudu, dovolávaje se ustanovení §238 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a §241 odst. 2 písm. d) o. s. ř.
Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud ve shodě s bodem 15., hlavy I, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb. věc rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu, což zmínil v důvodech rozsudku.
Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu bodu 17., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/1000 Sb., se rozumí též zkoumání včasnosti dovolání včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání v této věci tudíž mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, jak stanoví §240 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2000.
Z obsahu spisu se podává (srov. doručenky na č.l. 91), že rozsudek odvolacího soudu byl zástupci žalované doručen dne 8. srpna 2001, zástupci žalobce dne 9. srpna 2001, přičemž tímto dnem též nabyl oprávní moci. Konec jednoměsíční lhůty pro podání dovolání pak připadl podle §57 odst. 2 o. s. ř. na den 10. srpna 2001 (pondělí). Dovolání datované dnem 6. října 2001 a předané k poštovní přepravě dne 8. října 2001 je tedy zjevně opožděné.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání odmítl jako opožděné.
Žalobce zavinil (tím, že podal opožděné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, žalované však v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodněný ustanoveními §146 odst. 2 věty první (per analogiam), §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 14. května 2002
JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.
předseda senátu