ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.183.2002.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce D. –O., státní podnik v likvidaci, proti žalovanému R. s.r.o., o zaplacení částky 175.362,17 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 8 C 152/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2001, čj. 64 Co 213/2001 – 76 takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil v napadeném výroku o oprávněnosti základu nároku a ve výroku o nákladech řízení rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. října 2000, čj. 8 C 152/98 – 51 ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 6. 4. 2001.
Proti výroku rozsudku o oprávněnosti základu nároku žalobce podal žalovaný (podáním datovaným 30. 11. 2001) dovolání, které podal k poštovní přepravě dne 4. 12. 2001. Rozsudek podle jeho názoru spočívá na nesprávném právním posouzení věci, což dovolatel podrobně odůvodňuje. V dovolání navrhuje zrušit napadený výrok rozsudku odvolacího soudu a věc vrátit příslušnému soudu k dalšímu řízení.
Žalobce se prostřednictvím svého právního zástupce k dovolání žalovaného vyjádřil. Poukázal zejména na skutečnost, že dovolání proti shodným rozsudkům obecných soudů není přípustné, protože nejde o případ, který by měl zásadní význam. Navrhuje dovolání žalobce zamítnout a žádá o přiznání nákladů soudního řízení.
Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001, dále též jen „o. s. ř.“).
Projednáním dovolání a rozhodnutím o něm podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí nejen např. posuzování podmínek řízení, jakož i vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí (včetně toho, že v záhlaví usnesení se neuvádí složení senátu); podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí o dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodný závěr formuloval Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněné pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usneseních ze dne 2. ledna 2002, sp. zn. I ÚS 660/01 a ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. IV. ÚS 560/01).
Přestože napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 20. 9. 2001, Nejvyšší soud je (ve shodě s výše uvedeným) povinen projednat i dovolání v této věci a rozhodnout o něm podle občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000. Odvolací soud postupoval rovněž podle cit znění o. s. ř., jak výslovně uvedl v odůvodnění rozsudku s odkazem na bod 15., hlavy I., části dvanácté zák. č. 30/2000 Sb.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupci žalobce dne 19. 10. 2001 (č. l. 78); téhož dne rozhodnutí nabylo právní moci.
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání den 19. 11. 2001 (pondělí). Poněvadž ze spisu nevyplývá, že by bylo dovolání doručeno soudu dříve než odevzdáním k poštovní přepravě dne 4. 12. 2001 (obálka na č. l. 88), je tedy opožděné (po uplynutí zákonné lhůty bylo ostatně i vyhotoveno).
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21. srpna 2002
JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.
předseda senátu