ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.333.2002.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně F., a.s., proti žalovanému J. F., o zaplacení 64.836,45 Kč, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 13 C 22/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. května 2001, č.j. 29 Co 222/2001-71, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.715,- Kč, do tří od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího právního zástupce.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 11. prosince 2000, č.j. 13 C 22/2000-43, žalovanému uložil zaplatit žalobkyni 8.644,86 Kč (výrok I.) a náklady řízení (výrok III.) a žalobu co do zaplacení 56.191,59 Kč (výrok II.) zamítl.
Krajský soud v Praze k odvolání žalobkyně shora označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku II. tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobkyni 40.342,66 Kč, ve zbylé části jeho výroku II. ho potvrdil. Odvolací soud rovněž rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu, kterým byl změněn výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, a dále v rozsahu jeho výroků, kterými bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudem prvního stupně a odvolacím soudem, podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o §238 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a to z důvodů uvedených v §241 odst. 2 (správně odst. 3) písm. b), c) a d) o. s. ř. Jejich prostřednictvím tak odvolacímu soudu vytýká, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (písmeno b/), že jeho rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování (písmeno c/) a že spočívá na nesprávném právním posouzení věci (písmeno d/). V dovolání pak podrobně snáší argumenty na podporu závěru o existenci uplatněných důvodů a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání projevila nesouhlas s námitkami dovolatele a navrhla, aby dovolání žalovaného bylo zamítnuto.
Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I. části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu, jak výslovně zmínil v důvodech rozsudku..
Dovolání není v dané věci přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. V případě dovolání směřujícího proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu lze obecně přípustnost dovolání opřít o ustanovení §237 nebo §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Vady řízení ve smyslu §237 odst. 1 o. s. ř., k nimž dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.) a jejichž existence činí zmatečným (s vyjímkami uvedenými v odstavci druhém) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu se nepodávají; proto podle tohoto ustanovení není dovolání přípustné.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je v této věci vyloučena ustanovením §238 odst. 2 písm. a) o. s. ř. Podle §238 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání podle odstavce 1 téhož ustanovení přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč. V předmětném sporu jde nepochybně o obchodní věc (spor mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti o nárok ze smlouvy o dílo), v níž dovoláním dotčeným výrokem ve věci samé bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 40.342,66 Kč.
Dovolání proti výrokům o nákladech řízení před soudy obou stupňů, které - ač součástí rozsudku – mají povahu usnesení, nemůže být přípustné podle §239 o. s. ř. již proto, že v tomto rozsahu nejde o usnesení ve věci samé. Užití ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. je vyloučeno proto, že nejde o žádný z případů zde vyjmenovaných; nejde ani o měnící usnesení odvolacího soudu (ohledně výroku o nákladech řízení před soudem prvního stupně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 1998, sp. zn. 25 Cdo 124/98, uveřejněné v časopise soudní judikatura č. 14, ročník 1998, pod číslem 98, jakož i §238a odst. 1 písm. a/ část věty za středníkem o. s. ř.). Existenci zmatečnostních vad řízení dle §237 odst. 1 o. s. ř. Nejvyšší soud již dříve vyloučil.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. usnesením odmítl, aniž se mohl zabývat věcnou správností napadeného rozhodnutí.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první (per analogiam) o. s. ř. Jelikož dovolatel z procesního hlediska zavinil (tím, že podal nepřípustné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, vzniklo žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 2.640,- Kč podle §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a z paušální částky 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 27. srpna 2002
JUDr. Ivana Štenglová, v. r.
předsedkyně senátu