ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.520.2001.1
sp. zn. 29 ODO 520/2001-88
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce JUDr. Z. L., advokáta, jako správce konkursní podstaty úpadkyně O., spol. s r. o. M., proti žalovanému Ing. O. H., podnikateli, o zaplacení částky 703.964,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 7 C 41/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2001, č. j. 64 Co 67/2001 - 67, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. dubna 2001, č. j. 64 Co 67/2001 - 67, potvrdil rozsudek ze dne 9. srpna 2000, č. j. 7 C 41/99 - 36, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 uložil žalovanému zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 703.964,80 Kč s dvacetiprocentním úrokem z prodlení z částky 576.659,90 Kč za dobu od 22. února 1998 do 7. března 1998, z částky 648.773,20 Kč za dobu od 8. března 1998 do 4. dubna 1998, z částky 653.453,40 Kč za dobu od 5. dubna 1998 do 3. května 1998 a z částky 663.481,80 Kč za dobu od 4. května 1998 do zaplacení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (podáním datovaným 23. července 2001) dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu (dále též jen “o. s. ř.”), ve znění účinném od 1. ledna 2001, namítaje, že rozhodnutí soudů obou stupňů jsou v rozporu s hmotným právem; v dovolání snáší argumenty na podporu tohoto závěru a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud ji - ve shodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb. – rovněž (a to výslovně) projednal a rozhodl podle dosavadních právních předpisů.
Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (coby součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodný závěr formuloval Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněné pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usneseních ze dne 2. ledna 2002, sp. zn. I. ÚS 660/01 a ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. IV. ÚS 560/01).
Dovolání v této věci tak mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §240 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném před 1. lednem 2001).
Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno zástupcům účastníků shodně dne 1. června 2001 a téhož dne tedy nabylo právní moci. Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl tedy posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 2. červenec 2001 (pondělí). Dovolání podané k poštovní přepravě až dne 24. července 2001 je tudíž zjevně opožděné (po uplynutí lhůty k podání dovolání bylo ostatně i vyhotoveno).
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2, věty první, o. s. ř. (per analogiam), neboť žalovaný, který podáním nepřípustného dovolání zavinil jeho odmítnutí, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobci v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 12. února 2002
JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r.
předseda senátu