ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.570.2001.1
sp. zn. 29 Odo 570/2001-159
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. společnost s ručením omezeným, proti žalované J P., s. r. o., o uložení povinnosti zdržet se jednání a o zaplacení 350.000,- Kč, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 11 Cms 436/96, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. února 2001, čj. 4 Cmo 45/98 – 122 takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 3.200,- Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí do rukou advokáta žalobce.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 27. února 2001, čj. 4 Cmo 45/98 - 122, Vrchní soud v Olomouci potvrdil výroky ad. I. a II. rozsudku Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 26. června 1997, čj. 11/Cms/436/96 – 42 a změnil výrok, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení tak, že zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 15.300,- Kč. Vedle toho zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit na nákladech řízení před odvolacím soudem žalobci částku 2.335,- Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (podáním datovaným 28. 5. 2001) dovolání, které podal k poštovní přepravě dne 29. 5. 2001. V dovolání navrhuje zrušit rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. února 2001, čj. 4 Cmo 45/98 - 122 a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení. Přípustnost dovolání spatřuje v ust. §237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), neboť napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, když řeší právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a navíc řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Žalobce se prostřednictvím svého právního zástupce k dovolání žalovaného vyjádřil s tím, že soudy rozhodovaly na základě ustálené judikatury. Navrhuje podané dovolání v celém rozsahu zamítnout.
Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001).
Přestože napadené rozhodnutí bylo vydáno 27. února 2001, Nejvyšší soud je (v souladu s výše uvedeným) povinen projednat i dovolání v této věci a rozhodnout o něm podle občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. ve znění účinném do dne 31. prosince 2000. Odvolací soud věc (ve shodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb.) rovněž projednal dle dosavadních právních předpisů.
Projednáním dovolání a rozhodnutím o něm podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí nejen např. posuzování podmínek řízení, jakož i vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí (včetně toho, že v záhlaví usnesení se neuvádí složení senátu); podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně srov. též rozhodnutí uveřejněné pod číslem 74/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupci žalovaného (§49 odst. 1 věta první o. s. ř.) dne 3. 4. 2001 (č. l. 130); téhož dne rozhodnutí nabylo právní moci.
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání den 3. 5. 2001 (čtvrtek). Dovolání podané žalovaným na poštu až dne 29. 5. 2001 (č. l. 138) je tedy opožděné ( po uplynutí zákonné lhůty je ostatně i vyhotoveno).
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §146 odst. 2, věty první o. s. ř. (per analogiam), v návaznosti na §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř. Žalovaný procesně zavinil, že dovolání muselo být odmítnuto, a je povinen nahradit žalobci náklady právního zastoupení. Náklady žalobce sestávají z odměny advokáta za zastupování před soudem v jednom stupni (vyjádření k dovolání) ve výši 3.125,- Kč (výše odměny je určena (ve shodě s bodem 10., hlavy první části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb.) podle ustanovení §10 odst. 3, §6 odst. 1 písm. a), §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.) a jedné náhrady paušálních výdajů po 75,- Kč (dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem tedy 3.200,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.
V Brně 19. února 2002
JUDr. František F a l d y n a, CSc., v. r.
předseda senátu