Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.02.2002, sp. zn. 29 Odo 651/2001 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.651.2001.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.651.2001.1
sp. zn. 29 Odo 651/2001-186 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. H., proti žalovanému J. B., o zaplacení částky 767.429,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 6 C 126/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2000, č.j. 25 Co 558/99 – 162, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Benešově rozsudkem ze dne 21. dubna 1999, č.j. 6 C 126/97-121, zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 368.397,- Kč s příslušenstvím, přičemž ve zbývajícím rozsahu do částky 399.032,- Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. Současně vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud v Praze shora označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku a ve výroku o nákladech řízení zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení; jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním v celém rozsahu. Přípustnost dovolání opíral o ust. §238 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále též jeno. s. ř.“), namítaje dovolací důvody podle §241 odst. 3 písm. c) a písm. d) o. s. ř. Podle bodu 17, hlavy I. části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001). Dovolání není přípustné. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Nejde - li o zmatečnostní vady vyjmenované v §237 odst. 1 o. s. ř. (existence takových vad ze spisu nevyplývá a dovolatel ji ani netvrdil), je dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné pouze za podmínek uvedených v §238 a §239 o. s. ř. Rozsudek odvolacího soudu je z části zrušující a z části potvrzující, v žádném případě však měnící, jak mylně předpokládal dovolatel. Proto podle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. , který upravuje přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek prvního stupně ve věci samé, dovolání přípustné není. Protože jde o prvý rozsudek soudu prvního stupně v této věci, nepřipadá v úvahu ani přípustnost dovolání podle §238 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Dovolání není přípustné ani podle ust. §239, neboť odvolací soud ve výroku rozsudku nevyslovil přípustnost dovolání (srov. odstavec 1) a dovolatel ani návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodal (srov. odstavec 2). Zbývalo ještě posoudit přípustnost dovolání směřujícího do výroku rozsudku (majícího charakter usnesení podle §167 odst. 1 o. s. ř. ), kterým odvolací soud zrušil výrok rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení. Vady řízení uvedené v §237 o. s. ř. Nejvyšší soud již dříve vyloučil, přičemž rozhodnutí odvolacího soudu nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nímž zákon připouští dovolání v §238a o. s. ř. Dovolání nemůže být v tomto směru (co do náhledu řízení) přípustné ani podle §239 o. s. ř. již proto, že se nejednalo o potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu. Tento závěr sebou nese konečné posouzení podaného dovolaní jako nepřípustného. Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání žalovaného odmítl jako nepřípustné. Žalovaný procesně zavinil (tím, že podal nepřípustné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, žalobci však v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodněný ust. §146 odst. 2 věty první (per analogiam), §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 19. února 2002 JUDr. Ing. Jan Hušek, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/19/2002
Spisová značka:29 Odo 651/2001
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.651.2001.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§236 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18