ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.744.2001.1
sp. zn. 29 Odo 744/2001
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně G. s. r. o., proti žalované S. spol. s r. o., zastoupené, advokátem, o zaplacení 29.707,- Kč, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 23 Cm 503/94, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. června 2001, čj. 4 Cmo 224/99-56, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. června 2001, čj. 4 Cmo 224/99-56, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 9. září 1998, čj. 23 Cm 503/94-36, jímž Krajský soud v Plzni zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 27.006,- Kč a náhradu nákladů řízení, přičemž ve zbytku (tj. co do částky 2.701,- Kč) žalobu zamítl. Současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění svého rozsudku též uvedl, že jednání proběhlo v nepřítomnosti sporných stran v souladu s ustanovením §101 odst. 3 a §211 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání z důvodu stanoveného v §241 odst. 3 písm. a) o. s. ř., přičemž jeho přípustnost opírala o ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Namítla, že jí byla odňata možnost jednat před odvolacím soudem, který jednání nařízené na den 27. června 2001 provedl bez její účasti, ačkoliv od ní obdržel přípis ze dne 22. června 2001 s důvodnou omluvou její nepřítomnosti na nařízeném jednání, s žádostí o jeho odročení. Proto dovolatelka navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tedy podle občanského soudního řádu, ve znění účinném před 1. lednem 2001. O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud dovolání – ve shodě s bodem 15., hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. – rovněž projednal a rozhodl o něm podle dosavadního znění občanského soudního řádu.
Podle §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu v případě, že účastníku byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Zjištění této vady tvrzené dovolatelkou by mělo za následek nejen přípustnost podaného dovolání podle tohoto ustanovení, ale současně také jeho důvodnost podle §241 odst. 3 písm. a) o. s. ř.
Odnětím možnosti jednat před soudem je přitom takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává. O vadu ve smyslu tohoto ustanovení jde jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem – nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 27/1998 a 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Ze spisu se podává (srov. čl. 53, 54), že zástupce žalované podáním ze dne 22. června 2001, téhož dne podaným na poštu k přepravě a došlým odvolacímu soudu dne 26. června 2001, požádal o odročení jednání nařízeného na den 27. června 2001 z důvodu kolize s jinými soudními jednáními, zejména s hlavním líčením v trestní věci vraždy, konaným též ve dnech 26. a 27. června 2001 před Krajským soudem v Plzni, o čemž připojil fotokopii „vyrozumění obhájce“. Současně odvolací soud upozornil, že jeho koncipient zatím nemůže zastupovat při jednání před odvolacím soudem a že žalovaná odmítla možnost substitučního zastoupení, neboť trvala na osobní účasti svého zástupce.
Podle §101 odst. 2 o. s. ř. soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka. S ohledem na ustanovení §211 o. s. ř. platí toto ustanovení i pro řízení před odvolacím soudem.
Z úpravy procesního postavení zástupce účastníka (srov. §24 odst. 1, §28 odst. 2, §25, §49 odst. 1, §115 o. s. ř. a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) vyplývá, že citované ustanovení §101 odst. 2 o. s. ř. lze přiměřeně vztáhnout i na podmínky, za nichž soud může jednat v nepřítomnosti zástupce účastníka.
V této souvislosti považuje konstantní judikatura Nejvyššího soudu (srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 38/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 1996, sp. zn. 3 Cdon 1021/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod číslem 62, ročník 1998, sešit 6) za důležitý důvod ve smyslu ustanovení §101 odst. 2 o. s. ř. též kolizi s jiným úředním jednáním zástupce, nelze-li na účastníku spravedlivě žádat, aby byl zastoupen jinak. Tak tomu bylo i v dané věci, neboť kolizi s jiným, dříve nařízeným (srov. fotokopie předvolánky na č.l. 54) jednáním, zástupce žalované ve své včasné žádosti o odročení jednání před odvolacím soudem osvědčil. Uvedl i důvody, pro které nebylo možno na žalované spravedlivě žádat, aby byla zastoupena jinak, včetně možnosti substitučního zastoupení.
Ani obsah spisu, ani odůvodnění napadeného rozhodnutí neskýtají oporu pro závěr, že podmínky, za kterých mohl odvolací soud projednat odvolání žalované v nepřítomnosti jejího zástupce, byly splněny. Odvolací soud tedy pochybil, když za těchto okolností věc projednal a rozhodl o ní. Tímto postupem vskutku odňal žalované v průběhu řízení možnost před soudem jednat a zatížil tak řízení vadou dle §237 odst. 1 písm. f) o. s. ř.
Lze tedy uzavřít, že dovolací důvod dle ustanovení §241 odst. 3 písm. a) o. s. ř. byl uplatněn právem. Dovolací soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§243d odst. 1, věta druhá a třetí, o. s. ř.).
Při novém rozhodnutí ve věci odvolací soud nepřehlédne, že napadený rozsudek soudu prvního stupně obsahuje též zamítavý výrok ohledně části nároku a zváží zda za této situace může - jako to učinil v odklizovaném rozsudku - o odvolání rozhodnout bez rozlišení výroků o věci samé.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. června 2002
JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.
předseda senátu