ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.865.2001.1
sp. zn. 29 Odo 865/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce P. T., proti žalovaným 1) P. S., 2) M. L., o zaplacení částky 262.762,60 Kč vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 13 C 77/94, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. května 2001, čj. 17 Co 695/98 – 173 takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen uhradit prvnímu žalovanému náklady dovolacího řízení ve výši 7.575,- Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí do rukou advokáta, a druhému žalovanému náklady dovolacího řízení ve výši 7.575,- Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí do rukou advokáta.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 21. května 2001, čj. 17 Co 695/98 – 173 potvrdil Krajský soud v Brně rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 27. května 1998, čj. 13 C 77/94 – 128, v zamítavém výroku ve věci samé a ve výroku o povinnosti žalobce zaplatit Českému státu náklady řízení v částce 2.394,- Kč. Ve výroku o náhradě nákladů řízení rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobce zavázal k povinnosti nahradit prvnímu žalovanému náklady řízení v částce 32.370,- Kč do 6 měsíců od právní moci rozsudku do rukou jeho advokáta a druhému žalovanému náklady řízení v částce 35.970,- Kč rovněž do 6 měsíců od právní moci rozsudku do rukou jeho advokáta. Vedle toho soud zavázal žalobce nahradit prvnímu žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 6.000,- Kč a druhému žalovanému v částce 12.900,- Kč do 6 měsíců od právní moci rozsudku k rukám jejich právních zástupců.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (podáním datovaným 27. 8. 2001) dovolání, které podal osobně u Městského soudu v Brně dne 28. 8. 2001. V dovolání navrhuje zrušit rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně a vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Důvody spatřuje (nesprávně podle nové právní úpravy obsažené v zákoně č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též „o. s. ř.“) v ust. §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tedy v tom, že řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Oba žalovaní se prostřednictvím svých právních zástupců k dovolání žalobce vyjádřili s tím, že dovolání je v daném případě nepřípustné, resp. že je podáno opožděně a proto navrhují jeho zamítnutí.
Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001).
Projednáním dovolání a rozhodnutím o něm podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí nejen např. posuzování podmínek řízení, jakož i vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí (včetně toho, že v záhlaví usnesení se neuvádí složení senátu); podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí o dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodný závěr formuloval Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněné pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usneseních ze dne 2. ledna 2002, sp. zn. I ÚS 660/01 a ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. IV. ÚS 560/01).
Odvolací soud výslovně postupoval v daném případě v souladu s bodem 15., hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb.
Přestože napadené rozhodnutí bylo vydáno 21. května 2001, Nejvyšší soud je (ve shodě s výše uvedeným) povinen projednat i dovolání v této věci a rozhodnout o něm podle občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. ve znění účinném do dne 31. prosince 2000.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupci žalobce (§49 odst. 1 věta první o. s. ř.) dne 28. 6. 2001 (č. l. 178); téhož dne rozhodnutí nabylo právní moci.
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání den 30. 7. 2001 (pondělí). Dovolání podané žalobcem osobně soudu až dne 28. 8. 2001 (č. l. 179) je tedy opožděné.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením ust. §146 odst. 2 věta první (per analogiam), v návaznosti na §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř. Žalobce procesně zavinil, že dovolání muselo být odmítnuto a nemá proto na náhradu nákladů řízení o dovolání právo, a je povinen nahradit žalovaným náklady jejich právního zastoupení. Náklady žalovaných sestávají z odměny jejich advokátů za zastupování před soudem v jednom stupni (vyjádření k dovolání) ve výši 7.500,- Kč (výše odměny je určena podle ustanovení §10 odst. 3, §3 odst. 1 bod 6, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.) a jedné náhrady paušálních výdajů po 75,- Kč (dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem tedy 7.575,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.
V Brně 7. května 2002
JUDr. František F a l d y n a, CSc., v. r.
předseda senátu