ECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.293.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 293/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. října 2002 dovolání, které podala nejvyšší státní zástupkyně v neprospěch obviněného V. S., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 6 To 122/2002, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 3 T 127/2001, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr .ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 6 To 122/2002.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 12. 2001, sp. zn. 3 T 127/2001 bylo podle §314e odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. f) tr. ř. podmíněně zastaveno trestní stíhání obviněného V. S. pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle §147 odst. 1, odst. 2 tr. zákona, kterého se měl dopustit tím, že
- ve zdaňovacích obdobích let 1999 a 2000 nechával strhávat ze mzdy zaměstnanců zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činosti, které pak neodváděl Finančnímu úřadu pro P. 8, a v uvedených obdobích tak způsobil tomuto finančnímu úřadu celkovou škodu ve výši 1.542.923,- Kč,
- v letech 1998 až 2001 nechával strhávat ze mzdy zaměstnanců pojistné na sociální zabezpečení ve výši 8 % vyměřovacího základu dle zák. č. 589/192 Sb., které nepoukázal PSSZ, Z. 11, P. 5, a za uvedené období tak způsobil PSSZ škodu ve výši 180.810,- Kč, dne 31. 7. 2001 a 15. 8. 2001 dodatečně poukázal na účet PSSZ 2 splátky ve výši 178. 921,- Kč a 300.000,- Kč,
- v době od 1. 2. 1995 do 1. 6. 2001 nechával strhávat ze mzdy zaměstnanců pojistné na zdravotní pojištění podle zák č. 592/1992 Sb., které následně nepoukázal VZP ČR – OP hl. města Prahy, N. P. 6, P. 1, a za uvedenou dobu jí tak způsobil celkovou škodu ve výši 1.037.979,- Kč, dodatečně ji poukázal dne 31. 7. 2001 a 15. 8. 2001 dvě splátky ve výši 178.921,- Kč a 300.000,- Kč, přičemž výše uvedeným jednáním způsobil na neodvedených zákonem stanovených srážkách státním orgánům škodu v částce 2.069.901,- Kč.
Uvedené rozhodnutí soudu prvního stupně napadl stížností příslušný státní zástupce, o které rozhodoval Městský soud v Praze. Ten usnesením ze dne 20. 2. 2002 sp. zn. 6 To 122/2002 podanou stížnost podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítl jako podanou opožděně. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že státní zástupce podal stížnost proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 opožděně, neboť zákonná třídenní lhůta k podání stížnosti počala běžet dne 5. 1. 2002 a uplynula dne 7. 1. 2002. Dle spisového materiálu stěžovatel podal stížnost dle podacího razítka až dne 11. 1. 2002.
Proti rozhodnutí stížnostního soudu podala nejvyšší státní zástupkyně v zákonné lhůtě dovolání v neprospěch obviněného z důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání /§265a odst. 2 písm. f) tr. ř./, aniž by byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. V odůvodnění dovolání nejvyšší státní zástupkyně poukazuje na skutečnost, že státní zástupce podal proti předmětnému usnesení soudu dne 7. 1. 2002, tedy ve lhůtě, z časových důvodů blanketní stížnost, kterou obratem dne 11. 1. 2002 odůvodnil. Ve spisovém materiálu státního zastupitelství jsou založena obě podání s podacími razítky Obvodního soudu pro Prahu 4 podporující toto tvrzení. Důvody, proč blanketní stížnost nebyla založena do předmětného trestního spisu předkládaného spolu se stížností Městskému soudu, nejsou zřejmé.
V petitu dovolání proto nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení z důvodů uvedených v ustanovení (§265b odst. 1 písm. k) tr. ř. zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí. Současně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky takto rozhodl podle §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.
K podanému dovolání se prostřednictvím obhájce vyjádřil obviněný V. S., který má za to, že obvinění uvedená v dovolání nejsou již aktuální, neboť s předmětnými subjekty byla uzavřena dohoda o splátkách a dlužné částky jsou postupně spláceny. Je přesvědčen, že dovolání není důvodné nejen z důvodu, který je uváděn oprávněnou osobou, ale taktéž z důvodu, že jeho případné projednání by pouze naplnilo postup Nejvyššího soudu dle §265i odst. 1 písm. f) tr. ř. V souladu s ustanovením §265 tr. ř. obviněný žádá o veřejné zasedání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především shledal, že podané dovolání je přípustné /§265a odst. 1, odst. 2 písm. f) tr. ř./, že bylo podáno osobou oprávněnou /265d odst. 1 písm. a) tr. ř./, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit /§265e odst. 1, odst. 3 tr. ř./. Po tomto zjištění se dále zabýval otázkou, zda podané dovolání nejvyšší státní zástupkyně z jí namítaného důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (ve znění před novelou trestního řádu provedenou zák. č. 200/2002 Sb., účinnou od 24. 5. 2002) je ve smyslu tohoto ustanovení opodstatněné.
Důvod dovolání uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. /výše uvedenou novelou zák. č. 200/2002 Sb. s účinností od 24. 5. 2002 došlo ke změně znění písm. k) a l)/ je dán v případě, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k). Dovolací důvod v projednávaném případě tedy spočívá na okolnosti, že řádný opravný prostředek proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání obviněného V. S. byl zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž by byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí. Dovolatelem je totiž tvrzeno, že předmětná stížnost státního zástupce nebyla podána opožděně, ale včas.
Nejvyšší soud zjistil, že v trestním spise Obvodního soudu pro Prahu 4 není založeno podání státního zástupce ze dne 7. 1. 2002 proti usnesení téhož soudu ze dne 21. 12. 2001, sp. zn. 3 T 127/2001, o podmíněném zastavení trestního stíhání obviněného V. S., ale pouze podání ze dne 11. 1. 2002, z něhož je patrné, že jde o odůvodnění stížnosti příslušného státního zástupce (č. l. 873). Vzhledem k argumentaci uplatněné v rámci podaného dovolání, provedl předseda senátu Nejvyššího soudu před vlastním rozhodnutím ve smyslu ustanovení §265o odst. 2 tr. ř. šetření. Z něho vyplynulo, že námitky ohledně včasnosti podané stížnosti, uváděné dovolatelem jsou oprávněné. Nejvyšší státní zástupkyně v opisu doložila tvrzení, že proti výše uvedenému rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 státní zástupce podal stížnost již dne 7. 1. 2002 (viz prezentační razítko Obvodního soudu pro Prahu 4) s tím, že tato bude odůvodněna dodatečně. Státní zástupce pak tuto stížnost odůvodnil dne 11. 1. 2002.
Z uvedeného je patrné, že v trestní věci obviněného V. S. tedy nebyly dány procesní podmínky pro formální zamítnutí řádného opravného prostředku podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. a napadené rozhodnutí nalézacího soudu mělo být meritorně přezkoumáno.
Nejvyšší soud vzhledem k těmto skutečnostem dospěl k závěru, že podané dovolání je důvodné. Proto podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 6 To 122/2002, současně podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil také všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu., a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Po zrušení uvedeného rozhodnutí se trestní věc obviněného V. S. vrací do stadia odvolacího řízení. Povinností odvolacího soudu bude v novém řízení z podnětu podané stížnosti věc meritorně přezkoumat, vypořádat se s uplatněnou argumentací podané stížnosti a ve věci znovu rozhodnout.
V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání, neboť vady napadeného rozhodnutí vytknuté dovoláním a zjištěné Nejvyšším soudem nebylo možno odstranit v řízení o dovolání ve veřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. října 2002
Předseda senátu:
Mgr. Josef Hendrych