ECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.652.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 652/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. září 2002 o dovolání podaném obviněným A. G., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2002, sp. zn. 8 To 174/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 6 T 11/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 3. 2002, sp. zn. 6 T 11/2002, byl obviněný A.G. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zák. a byl mu podle §224 odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. (v rozsudku chybně označen §48 odst. 1 tr. zák.) a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Dále byl obviněnému podle §49 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání čtrnácti měsíců.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný, rozhodl Městský soud v Praze usnesením dne 9. 5. 2002, sp. zn. 8 To 174/2002 tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti výše uvedenému usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný A. G. prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. dovolání. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
Obviněný ve svém dovolání vyjádřil především nesouhlas s posouzením žalovaného jednání jako trestného činu, neboť podle jeho názoru nedošlo z jeho strany jako řidiče k žádnému pochybení při posouzení dopravní situace, jejímž následkem bylo poškození na zdraví B. V. Poukázal na sníženou viditelnost v okamžiku střetu jeho vozidla s poškozenou a uvedl připomínky k výslechu poškozené B. V., k němuž došlo až půl roku po nehodě, dále ke znaleckému posudku MUDr. J. H., znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, který posuzoval zranění poškozené. V petitu svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. (chybně označeném jako §265k/, odst. 1 tr. ř.) zrušil usnesení Městského soudu v Praze, sp. zn. 8 To 174/2002, ze dne 9. 5. 2002 a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce k dnešnímu dni nevyužil práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se k dovolání.
Obviněný A. G. je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedeném v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku (nebo jiné hmotně právní posouzení). Poněvadž, jak je uvedeno výše, se nelze v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li podmíněna nesprávným skutkovým zjištěním.
Jak bylo uvedeno výše, obviněný A. G. ve svém dovolání nesouhlasil s posouzením skutku oběma soudy, přičemž jeho námitky směřovaly proti době i formě výslechu poškozené a ke znaleckému posudku MUDr. J. H. Jde tedy jednoznačně o námitky mající svůj základ v oblasti skutkových zjištění, s nimiž dovolatel spojuje hmotně právní důsledky.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávném hodnocení důkazů a tedy ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) - l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 24. září 2002
Předseda senátu:
Mgr. Josef Hendrych Vypracovala:
JUDr. Blanka Roušalová