ECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.665.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 665/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. září 2002 o dovolání podaném obviněným R. B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. 8 To 26/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 4 T 29/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. 9. 2001, sp. zn. 4 T 29/2000, byl obviněný R. B. uznán vinným trestným činem porušování autorského práva podle §152 odst. 1 tr. zák., spočívajícím ve skutkové stránce v tom, že podle bodu 1) rozsudku „dne 14. 5. 1999 v odpoledních a večerních hodinách v P. 10, U., ulici K S. 201, v kinosále v budově T. j. S. U. v rozporu se smlouvou mezi ním a I., nezávislou společností výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů provozoval veřejnou videoprojekci rozmnoženin nezjištěného počtu dílů seriálu The Simpsons, která je předmětem ochrany dle autorského práva“ a podle bodu 2) „dne 26. 6. 1999 v odpoledních a večerních hodinách v P. 10, U., ulice K S. 201, v kinosále v budově T. j. S. U. bez výslovného souhlasu nebo povolení vlastníka autorských práv provozoval veřejnou videoprojekci rozmnoženin nezjištěného počtu dílů seriálu The Simpsons, který je předmětem ochrany dle autorského práva.“ Za uvedený trestný čin byl obviněnému podle §152 odst. 1 tr. zák. uložen peněžitý trest ve výši 22.000,- Kč. Za podmínek §54 odst. 3 tr. zák. mu byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání tří měsíců.
O odvolání obviněného proti shora citovanému rozsudku soudu rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. 8 To 26/2002, tak, že toto odvolání podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dnem 18. 3. 2002 (§139 odst. 1 písm. b/, cc/ tr. ř.).
Předmětné usnesení napadl obviněný R. B. dovoláním, které podal prostřednictvím své obhájkyně ve lhůtě stanovené v §265e odst. 1 tr. ř. Dovolání směřuje proti výroku, jímž odvolací soud zamítl řádný opravný prostředek (odvolání), přičemž uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku poukázal především na skutečnost, že žádná zjištěná okolnost nenasvědčovala tomu, že by se úmyslně snažil zasáhnout do autorských práv, ačkoliv ve smyslu ustanovení §3 odst. 3 tr. zák. je předpokladem spáchání trestného činu podle §152 tr. zák. úmyslné zavinění. Zdůraznil, že jednal v přesvědčení o svém legálním postupu a absolvoval velmi zdlouhavý proces, aby si tak zajistil všechna potřebná povolení k promítání jednotlivých dílů seriálu The Simpsons. Podle jeho názoru nelze považovat svědectví vyšetřovatele Č. p. u. J. N. za objektivní, vzhledem k jeho pravděpodobné finanční zainteresovanosti na odhalení údajného neoprávněného zásahu do autorských práv. Současně poukázal na to, že věrohodnost tohoto svědka je mimo jiné zpochybňována i tím, že jeho tvrzení o vybírání vstupného při projekci, ostatní svědci popírají. Dovolatel vyslovil přesvědčení, že nebyla naplněna ani materiální stránka trestného činu, tedy jeho společenská nebezpečnost, když inkriminované materiály promítal k pobavení obecenstva, které je shlédlo zdarma a z celé akce tedy neměl žádný finanční prospěch. Posledně konstatovaná okolnost svědčí rovněž o tom, že nejednal v úmyslu poškodit něčí autorská práva a spáchat tak trestný čin, jenž by mu navíc nepřinesl žádný finanční prospěch.
Na základě výše uvedených skutečností v petitu dovolání navrhl, aby dovolací soud podle §256k tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí a „věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.“ Vzhledem k obavě z podjatosti soudu první instance, dovolatel dále navrhl, aby dovolací soud podle §265l tr. ř. nařídil věc projednat v jiném složení senátu.
Nejvyšší státní zástupce k dnešnímu dni nevyužil svého práva písemně se k dovolání obviněného vyjádřit (§265h odst. 2 tr. ř.).
Obviněný R. B. je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku. Poněvadž, jak je uvedeno výše, nelze se v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li nesprávným skutkovým zjištěním podmíněna.
Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.
V posuzované věci však dovolatel R. B. napadá učiněná skutková zjištění tvrzením, že při správném hodnocení provedených důkazů nelze dospět k závěru o existenci skutkových okolností svědčících pro jeho úmyslné zavinění. Totéž platí i pro otázku posouzení materiálních znaků trestného činu. Oběma soudům je tak v podstatě vytýkáno, že pokud by důkazy vyhodnotily jinak, tj. podle dovolatele správně, musely by učinit jiné skutkové závěry a v důsledku toho by pak logicky dospěly i k jiným (odpovídajícím) závěrům hmotně právním. Je tedy zřejmé, že vytýkané vadné právní posouzení skutku je dovolatelem založeno na namítaném nesprávně zjištěném skutkovém stavu věci (§2 odst. 5, 6 tr. ř.).
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž dovolatelem spatřován ve skutkových vadách (tj. vadách procesní povahy), jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení zjištěného skutku. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. září 2002
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler