ECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.757.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 757/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. října 2002 o dovolání podaném obviněným J. Š., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2002, sp. zn. 3 To 775/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 70 T 180/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 7. 2001, sp. zn. 70 T 180/2000, byl obviněný J. Š. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zák., které po skutkové stránce spočívaly v tom, že „dne 24. 5. 1999 v době kolem 22.00 hod. v O.-P., na náměstí B. N. č. 666 zazvonil na dveře bytu M. S. a když mu jmenovaný otevřel, ihned ho udeřil pěstí do obličeje a do bytu vstoupil, kde i nadále M. S. bil pěstmi do hlavy a vytýkal mu, že mu neoznámil úmrtí J. Š. a počal po něm požadovat finanční částku 2.500,- Kč, kterou měl mít J. Š. před smrtí u sebe a když mu jmenovaný řekl, že o žádných penězích neví, udeřil ho pěstí do obličeje tak prudce, že jmenovaný upadl na podlahu, kde ho nejméně 4krát kopl do břicha a stále požadoval vydání částky 2.500,- Kč s tím, že ho jinak zabije a M. S. mu ze strachu a z obav z dalšího bití předal částku 5.000,- Kč a poté se mu podařilo z bytu utéci, přičemž fyzickým útokem mu způsobil pohmoždění měkkých tkání obličeje s krevním výronem v oblasti levé očnice s dobou léčení v trvání pěti dnů.“ Za uvedené trestné činy mu byl podle §234 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák uložen souhrnný trest odnětí svobody ve výměře dvou roků. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě, ze dne 4. 2. 2000, sp. zn. 70 T 166/99, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, ze dne 13. 6. 2000, sp. zn. 3 To 335/2000, jakož i všechna další rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu.
O odvolání obviněného proti shora citovanému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 21. 1. 2002, sp. zn. 3 To 775/2001, tak, že toto odvolání podle §256 tr. ř. zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dnem 21. 1. 2002 (§139 odst. 1 písm. b/, cc/ tr. ř.).
Obviněný J. Š. podal prostřednictvím svého obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. dovolání, jímž napadl předmětné usnesení Krajského soudu v Ostravě. Uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku především namítl, že v průběhu řízení byl „zcela nesprávně vyhodnocen důkazní stav věci“. Šlo především o to, že odvolací soud považoval pro rozhodnutí o vině za rozhodující výpovědi poškozeného M. S. a jeho nezletilého syna, aniž by se zabýval existujícími disproporcemi mezi těmito výpověďmi. Pokud by se soud řídil zásadou in dubio pro reo a sporné skutečnosti (které vyplývají i z dalších důkazů) vyhodnotil ve prospěch dovolatele a nikoliv k jeho tíži, nemohl by dospět z závěru, že došlo k naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu loupeže, zejména po subjektivní stránce.
Vzhledem k výše konstatovaným důvodům proto obviněný v petitu svého dovolání navrhl, aby z podnětu tohoto opravného prostředku „bylo napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušeno dle ust. §265k tr. ř. a věc byla přikázána Krajskému soudu v Ostravě k novému projednání, a to i se závazným právním názorem.“
K dovolání se dle §265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a uvedl, že dovolání je sice formálně podáno z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ve skutečnosti napadá nesprávnost hodnocení provedených důkazů, tudíž soudem učiněná skutková zjištění. Proto navrhl, aby dovolací soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Obviněný J. Š. je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku. Poněvadž, jak je uvedeno výše, nelze se v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li nesprávným skutkovým zjištěním podmíněna.
Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.
Ve věci obviněného J. Š. však směřují dovolací námitky výlučně do oblasti skutkových zjištění, je-li dovolatelem poukazováno na to, že vzhledem k nesprávnému hodnocení důkazů soudy obou stupňů, nebyl řádně a objektivně zjištěn skutkový stav věci. Na tomto vadném skutkovém základě pak mělo dojít k nesprávnému hmotně právnímu posouzení, jestliže byl obviněný uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., popř. i trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zák.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž dovolatelem spatřován ve skutkových vadách (tj. vadách procesní povahy), jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení zjištěného skutku. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 10. října 2002
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler