ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.1864.2002.1
sp. zn. 30 Cdo 1864/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy ve věci péče o nezletilou Lucii Kabourkovou, narozenou dne 3. července 1995, zastoupenou Městskou částí P., dceru R. K., zastoupené advokátem, a J. K., zastoupeného advokátem, o úpravu poměrů nezletilé, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 25 Nc 557/2000, o dovolání otce nezletilé proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2001, č. j. 62 Co 363/2001-42, takto:
Dovolání otce nezletilé se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 18. ledna 2001, č. j. 25 Nc 557/2000-28, rozhodl o úpravě poměrů rodičů k nezletilé L. K. a rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení. Následně Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. října 2001, č. j. 62 Co 363/2001-42, uvedený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Proti uvedenému usnesení Městského soudu v Praze podal otec nezletilé dne 25. dubna 2002 dovolání datované dne 24. dubna téhož roku. To pak bylo doplněno podáním jeho zástupce ze dne 27. května 2002.
Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (§240 odst. 1 věta první o. s. ř.).
Jak vyplývá z obsahu spisu, bylo napadené usnesení odvolacího soudu doručeno dovolateli dne 22. ledna 2002. Jestliže však bylo v tomto případě dovolání podáno teprve dne 25. dubna 2002, stalo se tak až po marném uplynutí zákonem stanovené dvouměsíční lhůty vyhrazené k tomuto procesnímu úkonu.
Na tomto místě je třeba, s ohledem na aktuální stav zákonné úpravy týkající se řešení otázky přípustnosti dovolání, konstatovat, že tato v žádném případě nepředpokládá přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení. Zde se tedy dovolatel fatálně mýlí, pokud se snaží vyvozovat z faktu, že v rámci napadeného usnesení Městského soudu v Praze byl poučen (nutno podotknout, že přiléhavě), že proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné, jakékoliv jiné právní závěry. Uvedené poučení obsažené v napadeném rozhodnutí je totiž odrazem jak příslušné právní úpravy (§236, §237, §238, §238a a §239 o. s. ř.), tak aktuálního procesního stavu daného řízení.
S ohledem na popsané skutečnosti proto dovolacímu soudu nezbylo, než podané dovolání otce nezletilé odmítnout jako opožděné podle §243b odst. 5 věta prvá o. s. ř. ve spojení s §218a o. s. ř. Rozhodoval přitom, aniž nařídil jednání (§243a odst. l věta první o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. prosince 2002
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu