ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.188.2002.1
sp. zn. 30 Cdo 188/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně J. V. proti žalovaným 1) I. S. a 2) E. S., o určení neplatnosti nájemní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 3 C 581/96, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 24. května 2001, č.j. 40 Co 783/97-92, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jeseníku rozsudkem ze dne 2. července 1997, č.j. 3 C 581/96-52, zamítl žalobu, pokud se jí žalobkyně domáhala určení, že je neplatná a právně neúčinná smlouva uzavřená mezi F. O. a T. O. na straně pronajímatele a V. S. a I. S. na straně nájemce, o dlouhodobém nájmu zahrady na dobu osmdesáti let, počínaje dnem 1. ledna 1965, v té době část pozemku parcela č. 310/ 2 o výměře 480 m2 v katastrálním území R., obec Z. H. Rozhodl též o náhradě nákladů tohoto řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 24. května 2001, č.j. 40 Co 783/97-92, rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé potvrdil a rozhodl též o nákladech odvolacího řízení.
Tento rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 2.října 2001.
Uvedené rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dne 30. října 2001 podáním, označeným jako dovolání. V označené věci pak usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 13. listopadu 2001, č.j. 3 C 581/96-123, které bylo jmenované doručeno dne 23. listopadu 2001, byla dovolatelka vyzvána, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení si zvolila pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů a tuto skutečnost doložila soudu předložením plné moci s tím, že v téže lhůtě musí být předloženo advokátem sepsané dovolání. Dovolatelka byla současně poučena, že pokud této výzvě nevyhoví, bude dovolací řízení zastaveno. Zmíněná lhůta pak byla k žádosti dovolatelky soudem prodloužena do 10. ledna 2002. Tato lhůta však marně uplynula.
S přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován mimo jiné též občanský soudní řád, Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal a rozhodl podle znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2000, neboť odvolací soud v tomto případě rozhodoval o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně vydanému podle dosavadních předpisů.
Podle ustanovení §241 odst. 1 věta první o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Takto je stanoveno tzv. povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, které je chápáno jako zvláštní podmínka dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze sice odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Nedostatek v zastoupení dovolatele musí být proto řešen postupem podle ustanovení §210 a §104 odst. 2 věta první o.s.ř., t.j. výzvou, aby si dovolatel, který podal dovolání sám, v soudem určené lhůtě zvolil řádného zástupce. V případě, že takové výzvě není vyhověno, dovolací soud dovolací řízení zastaví podle §243c a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. O takový případ jde v posuzované věci, neboť - jak vyplývá z obsahu spisu - dovolatelka, ač nebylo doloženo, že by měla právnické vzdělání, nevyhověla výzvě soudu, aby se v dovolacím řízení nechala zastoupit advokátem. Dovolacímu soudu proto nezbylo, než podle již zmíněných ustanovení o.s.ř. dovolací řízení zastavit.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta prvá a §151 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně sice procesně zavinila, že dovolací řízení muselo být zastaveno, avšak žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. února 2002
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu