ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.1997.2001.1
sp. zn. 30 CDO 1997/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci nezletilého V. H., zastoupeného Městskou částí P. jako opatrovníkem, syna O. H. a S. S., o zvýšení výživného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 19 P 181/99, o dovolání otce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. července, č.j. 25 Co 378/2000-48, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. července 2000, č.j. 25 Co 378/2000-48, se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením v záhlaví označeným odvolání otce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. února 2000, č.j. 19 P a Nc 484/99, 19 P 181/99-40, jímž bylo zvýšeno výživné otce k nezletilému od 3. 5. 1996 na 2000,- Kč měsíčně a od 1. 9. 1999 na 2800,- Kč měsíčně, jež je povinen platit vždy do každého patnáctého dne v měsíci předem k rukám matky s tím, že nedoplatek na výživném za dobu od 3. 5. 1996 do 29. 2. 2000 v celkové výši 83.170,- Kč je otec povinen uhradit k rukám matky do 31. 12. 2000, pro opožděnost odmítl. Odvolací soud vycházel zjevně z obsahu doručenky zásilky pošty, jež obsahovala rozsudek soudu prvního stupně, když v odůvodnění svého usnesení uvádí toliko to, že napadený rozsudek byl otci náhradně doručen uložením na poště ve smyslu §47 odst. 2 o. s. ř. dne 17. 4. 2000, takže následujícím dnem začala otci běžet patnáctidenní lhůta k podání odvolání, jež skončila dne 2. 5. 2000. Protože otec podal odvolání osobně do podatelny soudu prvního stupně dne 5. 5. 2000, učinil tak již po uplynutí lhůty k odvolání.
V podaném dovolání, jež odůvodňuje ustanovením §241 odst. 3 písm. b) a d) o. s. ř., otec namítá, že nebyla splněna podmínka pro náhradní doručení, že se adresát písemnosti v místě doručení zdržuje. V místě doručení se nejméně po dobu tří let nezdržuje, což uvedl ve své účastnické výpovědi před soudem již dne 25. 1. 2000 a což soud zachytil v protokolu o jednání. Zdržuje se na adrese D. 51, V. P. Skutečnost, že se v místě doručení rozsudku nezdržoval, lze doložit tvrzením bývalé manželky otce R. N., příp. dalšími členy rodiny. Jmenovaná otce vyrozuměla, že má na poště doporučený dopis určený k doručení do vlastních rukou, a on si jej dne 21. 4. 2000 vyzvedl a v zákonné lhůtě podal dne 5. 5. 2000 odvolání. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§l0a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas osobou oprávněnou - účastníkem řízení zastoupeným advokátem (§240 odst. l o.s.ř.), a že je přípustné podle §238a odst. l písm. e/ o.s.ř., neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání, dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
Výrok napadeného usnesení odvolacího soudu vyjadřuje závěr, že odvolání bylo podáno ve smyslu §2l8 odst. l písm. a/ o.s.ř. opožděně, tj. po uplynutí patnáctidenní lhůty podle §204 odst. l o.s.ř. Poněvadž běh této lhůty počíná od doručení rozsudku soudu prvního stupně, zahrnuje tento závěr logicky i zjištění, že rozsudek byl účastníku řádně doručen; jen řádné doručení má za následek, že odvolací lhůta počne běžet osobě, které je rozsudek doručován. Posouzení, zda je v konkrétním případě vyslovená podmínka splněna, vychází současně z určitého právního názoru (výkladu předpisů, jež upravují doručení) a z šetření o okolnostech, která jsou z hlediska této právní úpravy významná.
Nesouhlas se závěry odvolacího soudu, jež dovolání obsahuje, je v dovolacím řízení uplatnitelný v rámci dovolacích důvodů podle §24l odst. 3 písm. b/ a c/ o.s.ř. Ve smyslu §24l odst. 3 písm. b/ o.s.ř. lze dovolání odůvodnit tím, že řízení je postiženo jinou (než v §237 uvedenou) vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; podle §242 odst. 3 o.s.ř. k takové vadě ostatně přihlíží dovolací soud z úřední povinnosti.
Podle §47 odst. 2 o.s.ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Místo, den a způsob doručení prokazuje při doručování poštou zásadně doručenka, kterou pošta vrací zpět odesílajícímu soudu.
Podle svého obsahu doručenka deklaruje též, že adresát se v místě doručení zdržuje (srov. text „nebyl zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje ...“).
Doručenka je listinou, jež má povahu listiny veřejné a od listin soukromých se liší svou důkazní silou; potvrzuje, není-li prokázán opak, pravdivost toho, co je v ní osvědčeno (§l34 o.s.ř.).
Důsledek toho, že doručenka má povahu veřejné listiny, a toho, co obsahově potvrzuje, je tudíž ten, že je na účastníku, který tvrdí opak (oproti údajům uvedeným v doručence), že stanovený postup doručování dodržen nebyl nebo že se v místě doručování nezdržoval, aby ke svým tvrzením nabídl důkazy a jejich prostřednictvím tato opačná tvrzení prokázal; na tomto účastníku tedy spočívá tzv. důkazní břemeno.
Tak je tomu v dané věci. Rozsudek soudu prvního stupně byl otci nezletilého doručován postupem upraveným v ustanovení §47 odst. 2 o.s.ř. (tzv. náhradní doručení), které je však možné - krom stanoveného postupu při doručování - jen za předpokladu, že se adresát v místě doručení skutečně zdržuje. Tato podmínka však splněna nebyla. Jak plyne ze šetření soudu prvního stupně, čerpaného především z vyjádření R. N., otec se na adrese P. – T., P. 27/6, kde jmenovaná bydlí asi od r. 1998, nejspíš od r. 1998 nezdržuje. V roce 2000 byl již odstěhován do D., kde bydlel. Pošta je mu však dosud doručována na její adresu. Obdobně z vyjádření poštovní doručovatelky L. P. plyne, že doručuje otci poštu v D. od r. 1998 a je zde i jeho sousedkou. Též z vyjádření JUDr. P. Z. plyne, že je sousedem otce v D., kde otec od r. 1998 bydlí. Z obsahu protokolu o jednání soudu prvního stupně dne 25. 1. 2000 na č.l. 33 spisu m.j. plyne údaj otce o tom, že je sice nadále trvale hlášen v T., avšak zde nebydlí, neboť rodinný domek na této adrese připadl jeho bývalé manželce.
Z výsledků šetření soudu prvního stupně, jež jsou ve shodě i s údaji otce o místě bydliště v r. 2000 tedy plyne, že otec prokázal, že se v době doručování rozsudku soudu prvního stupně v místě doručení, tj.v obci T., nezdržoval. Nemohla proto nastoupit zákonná fikce doručení rozsudku soudu prvního stupně třetím dnem od uložení, tj. dnem 17.4.2000 a od tohoto data odvíjet patnáctidenní lhůtu k podání odvolání. Z tohoto hlediska, pokud odvolací soud odmítl odvolání otce pro opožděnost, nelze jeho postup pokládat za správný. Svým postupem tak odňal otci možnost dosáhnout přezkumu jím napadeného rozsudku soudu prvního stupně v odvolacím řízení podle ustanovení §§20l a násl. o.s.ř.
V dané věci spatřuje dovolací soud naplněn dovolací důvod podle ustanovení §24l odst. 3 písm. b/ o.s.ř., a proto napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. l, 2 o.s.ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný (§243d odst. l, věta druhá, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. února 2002
JUDr. Karel Podolka, v.r.
předseda senátu