ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.2163.2002.1
sp. zn. 30 Cdo 2163/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci péče o nezletilou M. L., zastoupenou Okresním úřadem v N. jako opatrovníkem, dceru matky L. L., zastoupené advokátem, a otce P. L., o výkon rozhodnutí úpravy styku otce s nezletilou, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. P 219/2001, o dovolání otce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2001, č. j. 22 Co 202/2002-124, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 23. 8. 2001 se otec domáhal nařízení výkonu rozhodnutí úpravy jeho styku s nezletilou uložením pokuty matce.
Usnesením ze dne 20. 2. 2002, č. j. P 219/2001-95, Okresní soud v Nymburce návrh otce zamítl (výrok I) a uložil otci povinnost zaplatit matce na náhradě nákladů řízení částku 2.875,- Kč (výrok II.).
K odvolání otce Krajský soud v Praze usnesením ze dne 28. 5. 2002, č. j. 22 Co 202/2002-124, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil a ve výroku II. změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal otec dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc přezkoumal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2001 (dále též jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napadeno rozhodnutí odvolacího soudu vydané po 1. 1. 2001 a po řízení provedeném podle Občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy (§241 odst. 1 věty druhé o. s. ř.). Podle ustanovení §241 odst. 2 o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která za něj jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc [advokátem nebo - jde-li o věci uvedené v §3 odst. 1 písm. b) a §3 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů - notářem], jestliže sám nebo osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která za něj jedná, takového vzdělání nedosáhla.
Z ustanovení §241 odst. 1 věty první a z ustanovení §241 odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která za něj jedná - musí být při podání dovolání zastoupen advokátem (notářem) a současně, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podal otec dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem (notářem), a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání. Okresní soud v Nymburce proto otce usnesením ze dne 24. 7. 2002, č. j. P 219/2001-134, vyzval, aby si ve lhůtě dvaceti dnů zvolil ve smyslu ustanovení §241 o. s. ř. v dovolacím řízení zástupcem advokáta a zároveň jej poučil o následcích nevyhovění výzvě ve stanovené lhůtě. Přestože usnesení bylo otci doručeno dne 26. 7. 2002, otec výzvě dosud nevyhověl.
Z uvedeného vyplývá, že otec nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení a přes výzvu a poučení o důsledcích své nečinnosti do dnešního dne nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1, věty první a §241 odst. 2 o. s. ř. neodstranil. Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání otce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1, §254 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 17. prosince 2002
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu