Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.06.2002, sp. zn. 30 Nd 83/2002 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:30.ND.83.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:30.ND.83.2002.1
sp. zn. 30 Nd 83/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Karla Podolky, v právní věci žalobce Z. V., zastoupeného Z. V., proti žalované společnosti D. p. h. m. P., a. s., o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru a o další nároky z neplatného zrušení pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 7 C 155/89, o návrhu na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 87/2001, takto: Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. E. S. a JUDr. A. M. nejsou vyloučení z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 87/2001. Odůvodnění: Ve stadiu odvolacího řízení u Městského soudu v Praze vznesl žalobce námitku podjatosti vůči soudcům tohoto soudu. Nadřízeným soudem k rozhodování o uplatněné námitce je Vrchní soud v Praze. Podle rozvrhu práce u tohoto soudu je příslušný rozhodnout senát 11 Cmo složený ze soudců JUDr. E. S. (předsedkyně senátu), JUDr. H. Z. a JUDr. A. M. Věc je vedena pod sp. zn. Nco 87/200l. Podáním ze dne 22. ledna 2002 a ze 7. února 2002 vznesl žalobce (a to již opakovaně) námitku podjatosti vůči soudcům Vrchního soudu v Praze, konkrétně proti JUDr. E. S. (podáním ze dne 22. 1. 2002) a JUDr. A. M. a JUDr. E. S. (podáním ze dne 7. 2. 2002). Z obsahu podání žalobce ze dne 22. 1. 2002 vyplývá, že důvody vyloučení soudkyně JUDr. E. S. jsou obdobné jako v předešlých námitkách (§15b odst. 3 občanského soudního řádudále jeno. s. ř.“). Nové okolnosti v tomto smyslu, o nichž by nebylo již nadřízeným soudem rozhodováno v předchozích rozhodnutích (např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. 3 Nd 148/2001, dále usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. ledna 2002, sp. zn. 3 Nd 199/2001), obsahuje podání žalobce ze dne 7. února 2002. Důvod pro vyloučení soudců JUDr. E. S. a JUDr. A. M. je zde žalobcem spatřován v chybném označení zásilky, obsahující usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 1. 2002, sp. zn. 3 Nd 199/2001, na doručence však omylem uveden kanceláří \"Přípis z 28. 1. 2002\". Toto \"falšování v doručování\" pak podle názoru žalobce zakládá podjatost soudkyně JUDr. E. S. a JUDr. A. M. V závěru svého podání žalobce navrhuje jejich vyloučení z projednávání a rozhodování předmětné právní věci před Vrchním soudem v Praze, vedené pod sp. zn. Nco 87/2001. Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Zákon zde konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům a zakládá vyloučení soudce na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. K námitce žalobce, že zásilka ze dne 28. 1. 2002 byla chybně označena a obsahovala neexistující přípis, byla předsedkyní senátu JUDr. E. S. vyslechnuta pracovnice soudní kanceláře paní M. K., která uvedla, že při plnění pokynu předsedkyně senátu ze dne 28. 1. 2002 označila omylem na obálku včetně doručenky obsah zásilky jako \"přípis z 28. 1. 2002\". Ve skutečnosti mělo jít o usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 9. 1. 2002, sp. zn. 3 Nd 199/2001. Tato chyba byla po jejím zjištění napravena a usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 9. 1. 2002 bylo již správně vypraveno soudní kanceláří dne 26. 2. 2002. Nešlo přitom o žádné falšování v doručování, jak dovozuje žalobce. Předsedkyně senátu ani další člen senátu JUDr. A. M. s tímto jejím omylem nemají nic společného. Soudkyně JUDr. E. S. v reakci na žalobcem uvedené důvody pro její vyloučení z projednávání věci, konstatovala, že šlo o omyl pracovnice soudní kanceláře, který se stal při plnění jejího pokynu, na jehož provedení už soudkyně nemohla mít žádný vliv. Ani ona ani JUDr. M. nemají nic společného s tvrzeným (údajným) falšováním a podvržením obsahu zásilky. Z písemných vyjádření k dřívějším námitkám podjatosti žalobce k její osobě vyplývá, že nemá žádný vztah k projednávané věci, nezná žalobce ani jeho zástupkyni. Soudce JUDr. A. M. ve svém předchozím prohlášení rovněž uvedl, že osobně nezná žalobce ani jeho zástupkyni a stejně tak nemá vztah k předmětné věci. Z uvedeného pak nevyplývají žádné skutečnosti, které by u výše označených soudců ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Ze samotného spisu se pak konkrétní skutečnosti, které by zakládaly pochybnost o nepodjatosti těchto soudců, také nepodávají. Žalobcova námitka v konečném důsledku směřovala k práci soudní kanceláře a netýkala se výše uvedených soudců. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud České republiky tak namítané důvody vyloučení soudců podle §14 odst. 1 o. s. ř. neshledal. Ve věci spisové značky Nco 87/2001 Vrchního soudu v Praze nebyly shledány ani důvody vyloučení podle §14 odst. 2,3 o. s. ř. Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. E. S. a JUDr. A. M. nejsou z projednávání a rozhodování dané věci vyloučeni. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek V Brně dne 4. června 2002 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/04/2002
Spisová značka:30 Nd 83/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:30.ND.83.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§14 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§14 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
§14 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18