ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.112.2002.1
sp. zn. 33 Odo 112/2002-291
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců A) I. M., a B) L. L., proti žalovaným 1. Ing. O. L., a 2. B. L., o zaplacení částky 992 182 Kč, vedené u Okresního soudu v Benešově u Prahy pod sp. zn. 5 C 859/96, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. února 2001 č.j. 30 Co 486/2000-242, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Benešově u Prahy rozsudkem ze dne 23. května 2000 č. j. 5 C 859/96-209 uložil prvému žalovanému zaplatit žalobcům částku 126 250 Kč, druhé žalované uložil zaplatit žalobcům částku 378 750 Kč, řízení co do částky 487 182 Kč zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaných Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. února 2001 č. j. 30 Co 486/2000-242 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, které bylo osobně předáno na podatelnu soudu prvního stupně dne 16. 7. 2001.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 – dále též „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 23. května 2000.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211, §151 a §159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. V daném případě bylo tento rozsudek doručen zástupci žalobců i zástupci žalovaných dne 24. května 2001, tento den tedy rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. končí lhůty určené podle měsíců uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty takto stanovený na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posledním dnem k podání dovolání byl tedy 25. červen 2001. Dovolání ze dne 16. 7. 2001 podané žalovanými na podatelnu soudu prvního stupně dne 16. července 2001 bylo tudíž opožděné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243b odst. 4 a 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšným žalobcům žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2002
JUDr. Zdeněk Des, v.r.
předseda senátu