ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.206.2002.1
sp. zn. 33 Odo 206/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců a) I. N. a b) M. N., obou zastoupených advokátem, proti žalovaným 1. M. Z. a 2. J. Z., oběma zastoupeným advokátem, o zaplacení 23 077,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 20 C 23/2000, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. března 2001 č. j. 23 Co 21/2001, 23 Co 22/2001-51, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 9. listopadu 2000 č. j. 20 C 23/2000-28 ve spojení s usnesením ze dne 22. listopadu 2000 č.j. 20 C 23/2000-35 uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobcům částku 23 077,20 Kč s poplatkem z prodlení za období od 1. 7. 1998 do 31. 8. 2000 ve výši 29 673,40 Kč, zamítl žalobu se žádostí, aby byli žalovaní povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům úrok z prodlení ve výši 4 167,98 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaných Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. března 2001 č. j. 23 Co 21/2001, 23 Co 22/2001-51 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části vyhovujícího výroku, jímž byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně 23 077,20 Kč, zrušil rozsudek soudu prvního stupně v části, jímž byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobcům společně a nerozdílně poplatek z prodlení za období od 1. 7. 1998 do 31. 8. 2000 ve výši 29 673,40 Kč a ve výroku o nákladech řízení a v tomto rozsahu věc vrátil uvedenému soudu k dalšímu řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, které bylo osobně předáno na podatelnu soudu prvního stupně dne 12. 7. 2001.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 – dále též „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 9. listopadu 2000.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211, §151 a §159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. V daném případě byl tento rozsudek doručen zástupci žalobců i zástupci žalovaných dne 21. května 2001, tento den tedy nabyl právní moci.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. končí lhůty určené podle měsíců uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty takto stanovený na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posledním dnem k podání dovolání byl tedy 21. červen 2001. Dovolání ze dne 10. 7. 2001 podané žalovanými na podatelnu soudu prvního stupně dne 12. července 2001 bylo tudíž opožděné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243b odst. 4 a 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšným žalobcům žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. dubna 2002
JUDr. Zdeněk D e s, v. r. předseda senátu