ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.294.2002.1
sp. zn. 33 Odo 294/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Zdeňka Dese ve věci žalobce B. G., proti žalovaným 1) N. J., a 2) J. V., o zaplacení 29 225 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 30 C 261/99, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. března 2002 č. j. 12 Co 252/2002 - 74, takto:
Řízení o dovolání se zastavuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 26. března 2002 č. j. 12 Co 252/2002 - 74i potvrdil usnesení Okresního soudu Plzeň – město ze dne 5. března 2002 č. j. 30 C 261/99 - 66, kterým nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků. Soudy obou stupňů shodně uzavřely, že poměry žalobce neodůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání s tím, že navrhl zrušit rozhodnutí soudů obou stupňů.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále rovněž jen „o. s. ř.“) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a k tomu oprávněným subjektem (žalobcem), jenž má právnické vzdělání (§241 odst. 1 o. s. ř.), dospěl k závěru, že projednání dovolání brání nedostatek podmínky řízení.
Podle ustanovení §103 o. s. ř. přihlíží soud kdykoli za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti (§19 věta před středníkem o. s. ř.). Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat (§107 odst. 1 věta první o. s. ř.). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (§107 odst. 5 věta první o. s. ř.).
Dovolacímu soudu je z jeho činnosti známo (srov. §121 o. s. ř.), že dovolatel, B. G. v době následující podání dovolání zemřel, čímž ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Dovolací řízení je vedeno ohledně návrhu žalobce na přiznání osvobození od soudního poplatku. To je možné účastníkovi řízení přiznat mimo jiné jen za předpokladu, že to odůvodňují jeho poměry (srov. §138 odst. 1 věta první o. s. ř.). Z povahy práva na přiznání osvobození od soudních poplatků vyplývá, že je poskytnuto vždy pouze určitému účastníkovi v souvislosti s jeho majetkovými eventuálně sociálními poměry. Jde o právo vázané pouze na účastníka řízení, které na právní nástupce tohoto účastníka nepřechází (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 18 Co 233/99, publikované v Soudní judikatuře pod č. 130/99).
Jelikož povaha projednávané věci neumožňuje v řízení o dovolání žalobce pokračovat, Nejvyšší soud České republiky toto řízení zastavil (§107 odst. 5 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 26. června 2002
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu