Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.09.2002, sp. zn. 33 Odo 564/2002 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.564.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.564.2002.1
sp. zn. 33 Odo 564/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce V. H., proti žalovanému M. S., o zaplacení 3 050 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 7 C 170/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. března 2002, č.j. 19 Co 423/2000-80, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech dovolacího řízení 7 575 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce , advokáta se sídlem …. Odůvodnění: Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 20. 3. 2002, č. j. 19 Co 423/2000-80, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 4. 2000, č. j. 7 C 170/99-59, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 3 050 000 Kč spolu se smluvní pokutou ve výši 0,1 % z částky 550 000 Kč za každý den prodlení od 30. 4. 1998 do zaplacení, ve výši 0,1 % z částky 2 500 000 Kč za každý den prodlení od 30. 6. 1998 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 26 % z částky 550 000 Kč od 30. 4. 1998 do zaplacení, ve výši 26 % z částky 2 500 000 Kč od 30. 6. 1998 do zaplacení, a rozhodnuto o nákladech řízení. Současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu je zásadně právně významné, neboť v průběhu řízení byla omezena jeho procesní práva. Žalobce navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto, neboť bylo podáno opožděně. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2000 – dále opět jen „o. s. ř.“ (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně. Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2, věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Podle ustanovení §159 o. s. ř. je v právní moci rozsudek, který byl doručen, a který nelze napadnout odvoláním. V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že jak zástupci žalobce, P. Š., advokátu se sídlem v P., N. č. 7, tak i zástupci žalovaného, Z. K., advokátu se sídlem v P., nám. M. č. 8, byl rozsudek odvolacího soudu doručen shodně dne 26. 4. 2002 a nabyl tak tohoto dne právní moci. Lhůta k podání dovolání uplynula v pondělí 27. 5. 2002 (srov. §57 odst. 2 o. s. ř.). Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný osobně u Okresního soudu v Prostějově dne 12. 6. 2002. Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o. s. ř.), bylo v souladu s ustanoveními §243b odst. 4, věty první a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. – aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat – odmítnuto. V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které v rozsahu, v jakém byly potřebné k účelnému bránění jeho práva, spočívají v odměně za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 7 500,- Kč (srov. část dvanáctou hlavu první zákona č. 30/2000 Sb., §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a usnesení Nejvyššího soudu České republiky publikované pod č. R 70/2001), s připočtením paušální částky 75 Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb – advokátní tarif). Protože dovolání žalovaného bylo odmítnuto, soud mu podle §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 2, věty první (per analogiam) o. s. ř. uložil, aby tyto náklady žalobci nahradil; ve smyslu ustanovení §149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Brně 26. září 2002 JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/26/2002
Spisová značka:33 Odo 564/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.564.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§240 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19