ECLI:CZ:NS:2002:4.TVO.32.2002.1
sp. zn. 4 Tvo 32/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 23. května 2002 stížnost obviněného Ing. P. N., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 6. 2001, sp. zn. 4 To 59/2001, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 T 13/2000 a rozhodl takto:
Podle §149 odst. 1 tr. ř. se napadené usnesení zrušuje .
Odůvodnění:
Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 6. 2001, sp. zn. 4 To 59/2001, byla podle §72 odst. 2 tr. ř. zamítnuta žádost obviněného Ing. P. N. o propuštění z vazby, podle §73 odst. 1 písm. b) tr. ř. a contr. nebyl přijat písemný slib obviněného, podle §73 odst. 1 písm. a) tr. ř. nebyly přijaty nabídky písemných záruk za další chování tohoto obviněného a podle §73a odst. 1 tr. ř. a contr. nebyla přijata nabídla peněžité záruky 2 000 000,- Kč.
Proti tomuto usnesení podal obviněný Ing. P. N. včasnou stížnost, kterou Nejvyšší soud usnesením ze dne 3. 8. 2001, sp. zn. 4 Tvo 103/2001, zamítl podle §148 odst. 1 písm. a) tr. ř. z důvodů její nepřípustnosti.
Nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 10. 4. 2002, sp. zn. IV. ÚS 537/01, bylo mimo jiné zrušeno usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 8. 2001, sp. zn. 4 Tvo 103/2001, takže Nejvyšší soud musel o stížnosti obviněného Ing. P. N. opětovně jednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud České republiky podle §147 odst. 1 tr. ř. po zrušení svého předchozího rozhodnutí nově přezkoumal správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž mohl stěžovatel podat stížnost, a dospěl k následujícím závěrům.
Nejvyšší soud rozhodoval na základě skutkového a právního stavu existujícího v době svého rozhodování a zjistil, že trestní stíhání obviněného Ing. P. N. bylo pravomocně skončeno a tento obviněný se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. Obviněný Ing. P. N. byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2001, sp. zn. 35 T 13/2000, uznán vinným trestnými činy padělání a pozměňování peněz podle §140 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zák. za použití §143 tr. zák., pokusem trestného činu podvodu podle §8 odst. 1, §250 odst. 1, odst. 4 tr. zák. a pokusem trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle §8 odst. 1, §176 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. Za to mu byl mimo jiné uložen trest odnětí svobody v trvání 11 roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 11. 9. 2001, kdy bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 4 To 59/2001, zamítnuto odvolání obviněného Ing. P. N.
Z výše podaného je zřejmé, že obviněný Ing. P. N. je v současné době ve výkonu trestu odnětí svobody a ve vazbě se nenachází, takže zanikl právní i skutkový podklad – vazba obviněného Ing. P. N. pro rozhodnutí o zamítnutí žádosti o propuštění z vazby.
Nejvyššímu soudu tedy nezbylo, než na základě stížnosti obviněného Ing. P. N. napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci podle §149 odst. 1 tr. ř. zrušit, přičemž nového rozhodnutí není třeba.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 23. května 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jiří P á c a l