ECLI:CZ:NS:2002:4.TZ.32.2002.1
sp. zn. 4 Tz 32/2002
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 14. května 2002 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 8. 2001, sp. zn. 6 To 319/2001, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 2 T 140/2000, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 8. 2001, sp. zn. 6 To 319/2001, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §254 odst. 1 a §256 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, a tímto usnesením a v řízení mu předcházejícím dále v ustanovení §30 odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného D. J.
Napadené usnesení se zrušuje . Zrušuje se i rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 16. 2. 2001, sp. zn. 2 T 140/2000.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Novém Jičíně se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 16. 2. 2001, sp. zn.2 T 140/2000, byl obviněný D. J. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 15. 10. 2000 v 11.40 hod. na silnici E1 I/48 u odbočky směr K. – H. řídil motorové vozidlo zn. VW transportér SPZ KIR 30-36 a dne 8. 11. 2000 v P. v době od 11.55 do 12.10 hod. řídil motocykl zn. SUZUKI žluté barvy bez SPZ, ačkoliv rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně, sp. zn. 2 T 173/99, ze dne 18. 2. 2000, jež nabyl právní moci dne 27. 3. 2000, mu byl uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců. Za výše uvedené jednání soud obviněnému uložil podle §171 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců, pro jehož výkon byl obviněný zařazen v souladu s ustanovením §39a odst. 3 tr. zák. do věznice s dohledem. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 8. 2001, sp. zn. 6 To 319/2001, bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného D. J. proti shora uvedenému rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 8. 2001, sp. zn. 6 To 319/2001, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. J. Vytkl v ní porušení zákona v ustanoveních §256, §258 odst. 1 písm. a), §2 odst. 1 a §30 odst. 2 tr. ř.
Ve stížnosti pro porušení zákona poukázal ministr spravedlnosti mimo jiné na to, že z obsahu spisu je nezpochybnitelně zřejmé, že okresní státní zástupce v Novém Jičíně podal dne 9. 11. 2000 v 9.10 hod. Okresnímu soudu v Novém Jičíně návrh na vzetí obviněného do vazby podle §68 tr. ř. z důvodů daných ustanovením §67 odst. 1 písm. c) tr. ř. (ve znění platném před změnou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb.). O návrhu okresního státního zástupce rozhodl dne 10. 11. 2000 v 8.50 hod. soudce Okresního soudu v Novém Jičíně JUDr. Václav Vaněček usnesením, sp. zn. 40 Nt 295/2000, podle §73a odst. 1 tr. ř., kterým obviněného propustil na svobodu za současného přijetí peněžité záruky, jejíž výši stanovil na částku 80 000,- Kč. Z odůvodnění výše uvedeného usnesení vyplývá, že soud u obviněného shledal důvod vazby daný v ustanovení §67 odst. 1 písm. c) tr. ř., neboť obviněný se trestné činnosti maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. dopouští opakovaně. Na obviněného byla dne 8. 12. 2000 podána obžaloba pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. O podané obžalobě rozhodoval opětovně JUDr. Václav Vaněček jako samosoudce, který dne 16. 2. 2001 pod sp. zn. 2 T 140/2000 rozhodl rozsudkem o vině a trestu obviněného. Účast soudce v přípravném řízení při rozhodování o vazbě obviněného je ze zákona důvodem pro jeho vyloučení z dalšího rozhodování po podání obžaloby v téže trestní věci obviněného ve smyslu ustanovení §30 odst. 2 tr. ř. Samosoudce proto nemohl ze zákona ve věci meritorně rozhodovat, jeho subjektivní vztah k věci z fáze přípravného řízení mohl mít vliv na jeho rozhodování.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení spolu s rozsudkem soudu I. stupně a dále aby Okresnímu soudu v Novém Jičíně přikázal, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Je třeba přisvědčit závěru uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že soudce Okresního soudu v Novém Jičíně JUDr. Václav Vaněček rozhodl usnesením ze dne 10. 11. 2000, sp. zn. 40 Nt 295/2000, že podle §73a odst. 1 tr. ř. přijímá složenou peněžitou záruku ve výši 80 000,- Kč obviněným D.J. a na základě této peněžité záruky ponechává obviněného na svobodě. V téže trestní věci obviněného D. J. pak samosoudce Okresního soudu v Novém Jičíně JUDr. Václav Vaněček rozhodl rozsudkem ze dne 16. 2. 2001, sp. zn. 2 T 140/2000, o vině a trestu obviněného D. J. jak je shora uvedeno. Takovým postupem soudce JUDr. Václava Vaněčka bylo porušeno ustanovení §30 odst. 2 tr. ř., podle něhož po podání obžaloby je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení soudce, který v projednávané věci rozhodoval o vazbě osoby, na níž byla poté podána obžaloba. Soudce JUDr. Václav Vaněček v daném případě rozhodoval jak o vazbě obviněného D. J. (za rozhodnutí o vazbě je třeba považovat rozhodnutí o přijetí peněžité záruky a o ponechání obviněného na svobodě podle §73a odst. 1 tr. ř.), tak o vině a trestu tohoto obviněného po podání obžaloby.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona v ustanovení §30 odst. 2 tr. ř., neboť v posuzovaném případě v řízení u Okresního soudu v Novém Jičíně po podání obžaloby rozhodoval vyloučený soudce JUDr. Václav Vaněček. Toto pochybení nenapravil ani odvolací soud, který tak nesplnil svou přezkumnou povinnost uvedenou v §254 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, a důvodně podané odvolání zamítl. Porušil tak zákon i v ustanovení §256 tr. ř. Zákon byl porušen v neprospěch obviněného D. J.
Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení, rozsudek soudu I. stupně, jakož i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Novém Jičíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž je podle §270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který shora vyslovil Nejvyšší soud. Nové projednání a rozhodnutí věci provede jiný soudce než vyloučený JUDr. Václav Vaněček.
Jelikož Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného D. J., nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. května 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal