ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.1059.2002.1
sp. zn. 5 Tdo 1059/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. prosince 2002 o dovolání obviněného J. M., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. července 2002, sp. zn. 4 To 158/2002, který rozhodoval jako soud odvolací, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 1 T 735/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 26. listopadu 2001, sp. zn. 1 T 735/2000, byl obviněný J. M. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zákona a byl odsouzen podle §171 odst. 1 tr. zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Pro výkon tohoto trestu byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zákona zařazen do věznice s dozorem. Podle §49 odst. 1 tr. zákona a §50 odst. 1 tr. zákona byl obviněnému současně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na tři roky. Uvedeného trestného činu se obviněný dopustil tím, že dne 16. května 2000 v 10.45 hodin řídil v M. automobil tov. zn. OPEL Omega, a to přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 21. června 1999, č. j. 1 T 936/98-95, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. února 2000, č. j. 4 To 635/99-131, odsouzen za trestný čin ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zákona také k trestu zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel na dobu pěti roků. Proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 26. 11. 2001 podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. července 2002, sp. zn. 4 To 158/2002, podle §256 tr. řádu zamítnuto.
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. července 2002, sp. zn. 4 To 158/2002, napadl obviněný J. M. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce, a to z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel ve svém podání uvedl, že se nedopustil trestného činu, jímž byl uznán vinným. V odůvodnění namítl, že i přes jeho návrhy na doplnění dokazování soudy nepřipustily provedení žádného z navrhovaných důkazů a dále vytkl soudům obou stupňů nesprávné posouzení věrohodnosti výpovědí svědků P. V. a P. P.
Dovolatel závěrem svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky ve veřejném zasedání přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroku o vině a trestu v napadených rozhodnutích Okresního soudu v Mostě a Krajského soudu v Ústí nad Labem, zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem a přikázal podle §265l tr. řádu tomuto soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve svém písemném vyjádření uvedla, že námitky dovolatele směřují výhradně do správnosti skutkových zjištění soudu prvního a následně i soudu druhého stupně. Takový dovolací důvod však trestní řád nepřipouští, resp. výslovně neuvádí. Vzhledem k tomu, že dovolání obviněného
J. M. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b odst. 1 trestního řádu, státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle
§265i odst. 1 písm. b) tr. řádu dovolání odmítl a aby rozhodnutí učinil v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a v zákonné lhůtě. Podle §265b odst. 1 tr. řádu lze dovolání podat, jen je-li tu některý z důvodů uvedených v písm. a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle §265b odst. 2 tr. řádu, přičemž podle §265f odst. 1 tr. řádu je třeba v dovolání mimo jiné vymezit i důvod dovolání s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu nebo §265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá.
Nejvyšší soud z obsahu dovolání zjistil, že obviněný J. M. dovolání podal z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z obsahu dovolání je nepochybné, že obviněný J. M. vytýká napadenému rozhodnutí nesprávná skutková zjištění. Důvodem dovolání však nemůže být nesprávné skutkové zjištění, přestože to zákon výslovně nestanoví, což vyplývá z vymezení důvodů dovolání v §265b odst. 1 tr. řádu. Právní posouzení skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině a blíže rozvedená v odůvodnění rozhodnutí. Nejvyšší soud v řízení o dovolání je zásadně vázán konečným skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení. Nejvyšší soud nemůže změnit na základě případného doplnění dokazování nebo jiného hodnocení důkazů provedených v předcházejícím řízení skutková zjištění soudu prvního a druhého stupně. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou k přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího hodnotit jinak již provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět či opakovat.
Rozhodnutí napadené dovoláním obviněného J. M. nespočívá na nesprávném právním posouzení skutku ani na jiném nesprávném hmotně právním posouzení, a proto jím uváděný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu není dán. Obviněný totiž nezpochybňuje právní závěry učiněné v napadeném rozhodnutí, ale své výhrady v dovolání zaměřuje výlučně proti správnosti skutkových zjištění, která se stala podkladem pro příslušné právní posouzení skutku, resp. brojí proti tomu, že tato skutková zjištění nejsou správná, že některé důkazy nebyly provedeny a současně napadá i hodnocení provedených důkazů. Je tedy zřejmé, že obviněný J. M. podal dovolání z důvodu, který není výslovně uveden v §265b odst. 1 tr. řádu.
Jestliže ve skutečnosti nebyl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ale jiný důvod, a to pochybnosti o správnosti skutkových zjištění, který není uveden mezi důvody dovolání taxativně vyjmenovanými v §265b odst. 1 tr. řádu, je třeba postupovat podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a podané dovolání odmítnout, neboť dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného J. M. podané proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. července 2002, sp. zn. 4 To 158/2002, podle §265i
odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. prosince 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek