ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.256.2002.1
sp. zn. 5 Tdo 256/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. června 2002 o dovolání obviněného V. F. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 4 To 65/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 4 T 347/99 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný V. F. byl rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 18. 12. 2001, sp. zn. 4 T 347/99, uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., který spáchal tím, že dne 11. 7. 1999 kolem 14. 00 hod. na volném prostranství mezi domy v ulici Z. S. ve V., okres P., po předchozí slovní roztržce, fyzicky napadl J. P. tím způsobem, že jej nejméně dvakrát udeřil pěstí do oblasti zátylku a způsobil mu tak lehký otřes mozku a lehké podvrtnutí krční páteře, přičemž z hlediska soudně lékařského se jedná o zranění lehké s obvyklou dobou léčení 14 – 21 dnů. Za to byl odsouzen podle §221 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců a podle §58 odst. 1 písm. a) tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl trest podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Odvolání obviněného V. F. proti tomuto rozsudku bylo podle §265 tr. ř. zamítnuto usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 4 To 65/2002.
Obviněný V. F. podal prostřednictvím svého obhájce K. H. dovolání ze dne 6. 5. 2002, které došlo Okresnímu soudu v Prachaticích dne 7. 5. 2002, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 4 To 65/2002. Jako důvod dovolání uvedl, že uvedené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení [§265b odst. 1 písm. g) tr. ř.]. Podle obviněného byl zjištěný skutkový stav nesprávně právně hodnocen jako trestný čin ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., zejména proto, že poškozenému nebyla způsobena újma na zdraví, která je pojmovým znakem skutkové podstaty uvedeného trestného činu. Jeho jednání bylo vyvoláno útokem ze strany poškozeného a šlo tedy o jednání v nutné obraně. Obviněný V. F. proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil a sám podle §265m tr. ř. rozhodl tak, že se obviněný zprošťuje obžaloby.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zjistil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou v zákonné lhůtě a proti pravomocnému rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé. Podle §265h odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat, jen je-li tu některý z důvodů uvedených v písm. a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle §265b odst. 2 tr. ř., přičemž podle §265f odst. 1 tr. ř. je třeba v dovolání mimo jiné vymezit i důvod dovolání s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo §265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.
Nejvyšší soud z obsahu dovolání zjistil, že obviněný V. F. dovolání opírá o důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání jako každé podání je nutno ve smyslu §59 odst. 1 tr. ř. posuzovat vždy podle jeho obsahu, i když je podání nesprávně označeno. Z obsahu dovolání je nepochybné, že obviněný V. F. vytýká napadenému rozhodnutí nesprávná skutková zjištění. Důvodem dovolání však nemůže být nesprávné skutkové zjištění, byť to zákon výslovně nestanoví, což vyplývá z vymezení důvodů dovolání v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Právní posouzení skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině a blíže rozvedená v odůvodnění rozhodnutí. Důvodem dovolání tedy nemůže být nesprávné skutkové zjištění, respektive vady ve skutkovém zjištění může dovolatel úspěšně namítat jen tehdy, jsou-li důsledkem nesprávného hmotně právního posouzení skutku. Nejvyšší soud je zásadně povinen vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního stupně a v návaznosti na zjištěný skutkový stav věci zvažovat hmotně právní posouzení. Přitom skutková zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit na základě případného doplnění dokazování nebo jiného hodnocení důkazů provedených v předcházejícím řízení. Je tedy zřejmé, že ačkoliv obviněný V. F. formálně opřel své dovolání o důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve skutečnosti, což vyplývá z obsahu dovolání, podal dovolání z důvodu, který není v zákoně výslovně uveden (tj. údajná nesprávná skutková zjištění).
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného V. F. podané proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 4 To 65/2002, podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. června 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek