Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 03.10.2002, sp. zn. 5 Tdo 679/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.679.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.679.2002.1
sp. zn. 5 Tdo 679/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. října 2002 o dovolání, které podal K. W., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2002, sp. zn. 3 To 90/2002, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 Rt 1/2002, takto: Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání odmítá . Odůvodnění: Obviněný K. W. podal dne 2. 1. 2002 návrh na povolení obnovy řízení v jeho trestní věci, která byla vedena pod sp. zn. Ktr 481/48 u bývalého Krajského vojenského soudu v Brně a v níž byl rozsudkem ze dne 14. 10. 1948 uznán vinným zločinem porušení subordinace podle §145, §146 písm. c) a §149 vojenského trestního zákona č. 19/1855 ř. z. a odsouzen k trestu žaláře v trvání 10 měsíců, zostřenému jednou měsíčně postem a tvrdým ložem a samovazbou v každém třetím měsíci trestu. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 3. 2002, sp. zn. 1 Rt 1/2002, podle §278 odst. 1 tr. řádu povolil obnovu řízení v uvedené trestní věci a podle §284 odst. 1 tr. řádu zrušil rozsudek Krajského vojenského soudu v Brně ze dne 14. 10. 1948, sp. zn. Ktr 481/48. Citované usnesení Krajského soudu v Brně napadl státní zástupce stížností a z jejího podnětu Vrchní soud v Olomouci podle §149 odst. 1 písm. a) tr. řádu rozhodl usnesením ze dne 25. 7. 2002, sp. zn. 3 To 90/2002, tak, že napadené usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a podle §283 písm. d) tr. řádu návrh K. W. na povolení obnovy řízení zamítl. Proti zmíněnému usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný K. W. dne 15. 8. 2002 prostřednictvím obhájce JUDr. L. M. dovolání. Uplatněným dovolacím důvodem je důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť obviněný K. W. je přesvědčen, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci samé stížnostním soudem, zatímco soud prvního stupně podle něj rozhodl správně. V této souvislosti poukázal na některá obdobná rozhodnutí soudů České republiky, v nichž byly ohledně stejných právních otázek učiněny odchylné právní závěry a na jejich podkladě pak byla obnova řízení povolena. Dovolatel navrhuje Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), aby zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci a potvrdil shora citované usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 3. 2002, sp. zn. 1 Rt 1/2002. K podanému dovolání se vyjádřilo Nejvyšší státní zastupitelství, které uvedlo, že dovolání nesměřuje proti rozhodnutí ve věci samé, jímž se rozumí některé z rozhodnutí taxativně uvedených v §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. řádu, neboť napadá pravomocné usnesení vydané v řízení o návrhu na povolení obnovy. Navrhuje proto toto dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu jako nepřípustné. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejdříve zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. řádu. Podle §265a odst. 1 tr. řádu lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Rozhodnutím ve věci samé se potom podle legální definice rozumí rozhodnutí, jež jsou taxativně vypočtena v ustanoveních §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. řádu. Obviněný K. W. svým dovoláním sice napadl usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto ve druhém stupni, ale jde o rozhodnutí učiněné v řízení o povolení obnovy podle §282 a násl. tr. řádu. Takové rozhodnutí se totiž za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu ustanovení §265a odst. 2 tr. řádu nepovažuje a není proto možné je dovoláním napadnout. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že podané dovolání obviněného K. W. směřuje proti jinému rozhodnutí, než jaké lze dovoláním napadnout. Proto podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo dovolání obviněného jako nepřípustné odmítnuto, aniž bylo zapotřebí zabývat se otázkou, zda případně existují i jiné důvody pro odmítnutí dovolání. Podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak mohl dovolací soud rozhodnout v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 3. října 2002 Předseda senátu: JUDr. František P ú r y

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/03/2002
Spisová značka:5 Tdo 679/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.679.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19