ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.774.2002.1
sp. zn. 5 Tdo 774/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. října 2002 v dovolání obviněného T. H., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 9 To 185/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 3 T 140/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. H. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný T. H. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 6. 11. 2001, sp. zn. 3 T 140/2000, uznán vinným trestným činem křivé výpovědi podle §175 odst. 1 písm. a) tr. zák. a byl za tento trestný čin odsouzen podle §175 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 písm. a) tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 9 To 185/2002, byl podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. k odvolání obviněného T. H. zrušen ve výroku o trestu rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 6. 11. 2001, sp. zn. 3 T 140/2000, a podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněnému byl při nezměněném výroku o vině trestným činem křivé výpovědi podle §175 odst. 1 tr. zák. uložen podle §175 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 2 let a jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný T. H. prostřednictvím svého obhájce JUDr. P. K. dovolání, které se opírá o důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nesprávnost právního posouzení skutku spatřuje obviněný v chybném hodnocení skutkového stavu věci, který podle jeho názoru nebyl úplně zjištěn. Poukázal na nesprávnou právní kvalifikaci skutku vzhledem k naplnění znaku „uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí“. Samotný popis skutku bez uvedení tohoto znaku je po právní stránce zcela irelevantní. Obviněný namítl, že nebylo prokázáno, že se dopustil skutku, pro nějž byl stíhán, a byl proto odsouzen nespravedlivě. Poukázal na to, že skutečnost, že si zranění pravé ruky způsobil dříve při prohlídce sklepů v rámci výkonu služby, byla dostatečně prokázána výpověďmi svědků P., S., K. a H., dříve T., a také záznamem v krize úrazů. K těmto důkazům však soudy obou stupňů nepřihlédly. Nevinu obviněného by mohli podle jeho názoru prokázat svědci K. F., H. S. a M. G. Vzhledem k novým důkazům a skutečnostem soudu dříve neznámým podal také v této věci u Obvodního soudu pro Prahu 6 návrh na obnovu řízení. Protože podle dovolatele rozhodnutí soudu prvního stupně i rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na neúplně zjištěném skutkovém stavu věci a na nesprávném právním posouzení, obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 9 To 185/2002, v celém rozsahu, a aby podle §265m odst. 1 tr. ř. rozhodl, že se obviněný zprošťuje obžaloby, eventuelně, aby podle §265l odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky po zrušení napadeného rozsudku Městského soudu v Praze přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve v souladu se zákonem zkoumal, zda-li jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b) tr. ř.] a bylo podáno ve lhůtě uvedené §265e tr. ř. Dále zjistil, že dovolání obviněného po jeho doplnění splňuje i obsahové náležitosti dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Podle §265b odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat, jen je-li tu některý z důvodů dovolání uvedený v písmenech a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř., přičemž podle §265f odst. 1 tr. ř. je třeba v dovolání mimo jiné vymezit i důvod dovolání s odkazem na §265b odst. 1 písm. a) až l), případně odstavce 2 tr. ř. Nejvyšší soud zjistil z obsahu dovolání, že obviněný této povinnosti uvést důvod dovolání v podaném dovolání formálně dostál, když dovolání odůvodnil tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, že tedy dovolání podává z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolání obviněného se však týká nesprávných skutkových zjištění, hodnocení provedených důkazů a jejich věrohodnosti.
Z vymezení důvodů dovolání v §265b odst. 1 tr. ř. vyplývá, že důvodem dovolání podle tohoto ustanovení nemůže být nesprávné skutkové zjištění, přestože to zákon výslovně nestanoví, a to vzhledem k tomu, že právní posouzení skutku (jeho právní kvalifikace) i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozhodnutí a blíže rozvedená a objasněná v jeho odůvodnění. Tento závěr lze dovodit přesvědčivě právě s ohledem na jednotlivé důvody dovolání vymezené v §265b odst. 1 tr. ř., zejména důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z toho vyplývá, že Nejvyšší soud v řízení o dovolání je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního stupně i druhého stupně a v návaznosti na tento skutkový stav zvažovat hmotně právní posouzení. Přitom skutková zjištění nemůže změnit na základě případného doplnění dokazování nebo jiného hodnocení důkazů, které již byly provedeny v předcházejícím řízení. Nejvyšší soud v řízení o dovolání jako mimořádném opravném prostředku, který je zákonem určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř., se nemůže stát další, již třetí soudní instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celém rozsahu, neboť tak by se dostával do postavení soudu prvního stupně, který je z hlediska uspořádání zejména hlavního líčení soudem zákonem určeným a také nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř., popřípadě do postavení soudu projednávajícího řádný opravný prostředek, který může zjištěný skutkový stav věci korigovat prostředky k tomu zákonem určenými (srov. §147 až §150, §250 až §254 tr. řádu). Nelze přehlédnout, že k nápravě skutkových vad slouží další mimořádné opravné prostředky upravené v trestním řádu, a to obnova řízení (§277 a násl. tr. ř.) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona §266 a násl. tr. ř.).
Z vymezení obsahu dovolání podle §265f odst. 1, 2 tr. ř. a zejména ze znění §265b tr. řádu je třeba dovodit, že z hlediska §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodu dovolání vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., ale tento důvod musí být v podaném dovolání odůvodněn konkrétními vadami a doložen, neboť podle §265b odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat, jen je-li tu některý z konkrétně vymezených důvodů dovolání uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Jestliže ve skutečnosti nebyl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jiný důvod, který není uveden mezi důvody dovolání taxativně vyjmenovanými v §265b odst. 1 tr. ř., je třeba postupovat podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a podané dovolání odmítnout, neboť dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Z obsahu dovolání obviněného je zřejmé, že obviněný podal dovolání pro údajnou nesprávnost skutkových zjištění.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného T. H. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O odmítnutí dovolání rozhodl v neveřejném zasedání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. října 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek