ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.801.2002.1
sp. zn. 5 Tdo 801/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 17. října 2002 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. V., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. 3 To 554/2001, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 317/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. V. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný M. V. byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2001, sp. zn. 5 T 317/2001, uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zák. a byl odsouzen podle §185 odst. 2 (správně má být odst. 3) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle §58 odst. 1 písm. a) tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu držení, nošení a užívání střelných zbraní v trvání tří let. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to pistole CZ-6 2000, výrobní číslo A 0787 se zásobníkem, a podle §73 odst. 1 písm. c) tr. zák. bylo rozhodnuto o zabrání věcí uvedených ve výroku rozsudku.
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. 3 To 554/2001, byl podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušen napadený rozsudek ohledně obviněného M. V. ve výroku o propadnutí věci a jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný M. V. prostřednictvím svého obhájce Mgr. M. B. dovolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2001, sp. zn. 5 T 317/2001, proti výroku o vině a trestu, a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. 3 To 554/2001, v rozsahu, ve kterém potvrzuje rozsudek soudu prvního stupně, mimo rozhodnutí, kterým byla zrušena část výroku rozsudku soudu prvního stupně o uložení trestu propadnutí věci. Dovolání obviněný opřel o důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. f) tr. ř. Dovolatel vytkl soudům obou stupňů, že nesprávně posoudily po právní stránce jeho jednání, neboť s přepravou zbraní ve svém osobním automobilu nebyl předem srozuměn a uskutečnil ji jen pod hrozbou vážné újmy vyplývající z faktického jednání dvou ozbrojených mužů, stíhaných s ním společně v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 317/2001, tedy ve stavu krajní nouze. Podle dovolatele mu nelze přičíst k tíži a být důkazem o jeho vině, že v souladu s právy obviněného nevypovídal k možným jiným důvodům své přítomnosti na místě setkání s těmito muži, k němuž došlo v nočních hodinách. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadená rozhodnutí zrušil a sám ve věci rozhodl rozsudkem, kterým obviněného zprostí obžaloby, případně, aby po zrušení napadených rozhodnutí Nejvyšší soud přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že obviněný brojí proti skutkovým závěrům, k nimž dospěly soudy obou stupňů a dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. f) tr. ř. neodpovídá konkrétní argumentaci obviněného M. V. Navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako dovolání zjevně neopodstatněné.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve v souladu se zákonem zkoumal, zda-li jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b) tr. ř.] a bylo podáno ve lhůtě uvedené v §265e tr. ř. Dále zjistil, že dovolání obviněného (po jeho doplnění) splňuje i obsahové náležitosti dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. řádu. Podle §265b odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat, jen je-li tu některý z důvodů dovolání uvedený v písmenech a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle §265h odst. 2 tr. ř. přičemž podle §265f odst. 1 tr. ř.. je třeba v dovolání mimo jiné vymezit i důvod dovolání s odkazem na §265b odst. 1 písm. a) až l), případně odstavce 2 tr. ř. Nejvyšší soud zjistil z obsahu dovolání, že obviněný této povinnosti uvést důvod dovolání v podaném dovolání formálně dostál, když opřel dovolání o důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. f) tr. ř., který spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Napadenými rozhodnutími však nebyla učiněna rozhodnutí uvedená v §265b odst. 1 písm. f) tr. ř.
Z obsahu dovolání obviněného je však evidentní, že obviněný napadá údajně nesprávná skutková zjištění, hodnocení provedených důkazů a jejich věrohodnost.
Z vymezení důvodu dovolání v §265b odst. 1 tr. ř. vyplývá, že důvodem dovolání podle tohoto ustanovení nemůže být nesprávné skutkové zjištění, přestože to zákon výslovně nestanoví, a to vzhledem k tomu, že právní posouzení skutku (jeho právní kvalifikace) i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozhodnutí a blíže rozvedená a objasněná v jeho odůvodnění. Tento závěr lze dovodit přesvědčivě právě s ohledem na jednotlivé důvody dovolání vymezené v §265b odst. 1 tr. ř., zejména důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z toho vyplývá, že Nejvyšší soud v řízení o dovolání je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního stupně i druhého stupně a v návaznosti na tento skutkový stav zvažovat hmotně právní posouzení. Přitom skutková zjištění nemůže změnit na základě případného doplnění dokazování nebo jiného hodnocení důkazů, které již byly provedeny v předcházejícím řízení. Nejvyšší soud v řízení o dovolání jako mimořádném opravném prostředku, který je zákonem určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř., se nemůže stát další, již třetí soudní instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celém rozsahu, neboť tak by se dostával do postavení soudu prvního stupně, který je z hlediska uspořádání zejména hlavního líčení soudem zákonem určeným a také nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř., popřípadě do postavení soudu projednávajícího řádný opravný prostředek, který může zjištěný skutkový stav věci korigovat prostředky k tomu zákonem určenými (srov. §147 až §150, §250 až §254 tr. ř.). Nelze přehlédnout, že k nápravě skutkových vad slouží další mimořádné opravné prostředky upravené v trestním řádu, a to obnova řízení (§277 a násl. tr. ř.) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona §266 a násl. tr. ř.
Z ustanovení §265f odst. 1, 2 tr. ř. a zejména ze znění ustanovení §265b tr. ř. je třeba dovodit, že nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodu dovolání vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., ale tento důvod musí být v podaném dovolání odůvodněn konkrétními vadami a doložen, neboť podle §265b odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat, jen je-li tu některý z konkrétně vymezených důvodů dovolání uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Jestliže ve skutečnosti nebyl uplatněn důvod dovolání podle §265 odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jiný důvod, který není uveden mezi důvody dovolání taxativně vyjmenovanými v §265b odst. 1 tr. ř., je třeba postupovat podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a podané dovolání odmítnout, neboť dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Z obsahu dovolání obviněného je zřejmé, že obviněný podal dovolání pro údajnou nesprávnost skutkových zjištění.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného M. V. odmítl podle §265b odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo ve skutečnosti podáno z jiného důvodu než je uveden v §265f tr. ř. (pro údajnou nesprávnost skutkových zjištění). O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. října 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek