Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.04.2002, sp. zn. 6 Tdo 100/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.100.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.100.2002.1
sp. zn. 6 Tdo 100/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 29. dubna 2002 dovolání obviněného J. Z., podané proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2001, sp. zn. 7 To 380/2001, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 T 99/98, a rozhodl takto: Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání obviněného J. Z. odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 8. 2001, sp. zn. 10 T 99/98, byl obviněný J. Z. odsouzen za trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. k trestu odnětí svobody na dvě léta, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 písm. a), §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu tři a půl roku. Zároveň městský soud podle §59 odst. 2 tr. zák. uložil obviněnému povinnost uhradit ve zkušební době škodu trestným činem způsobenou. Odvolání obviněného J. Z., podané proti shora citovanému rozsudku Městského soudu v Brně, Krajský soud v Brně usnesením ze dne 10. 12. 2001, sp. zn. 7 To 380/2001, podle §256 tr. řádu zamítl. Podle tzv. dodejek a doručenky, založených v trestním spise, bylo usnesení odvolacího soudu doručeno Městskému státnímu zastupitelství v Brně dne 20. 12. 2001, obviněnému J. Z. dne 27. 12. 2001 a jeho obhájci, advokátovi JUDr. M. T., dne 2. 1. 2002. Dne 22. 4. 2002 bylo Nejvyššímu soudu České republiky doručeno dovolání obviněného J. Z. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2001, sp. zn. 7 To 380/2001, doručené Městskému soudu v Brně podle prezentačního razítka dne 22. 1. 2002. Nejvyšší soud České republiky shledal, že v posuzované trestní věci obviněného J. Z. není dovolání přípustné. Dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek v trestním řízení se stalo součástí právního řádu České republiky na základě novely trestního řádu, realizované s účinností od 1. ledna 2002 zákonem č. 265/2001 Sb. Časová působnost trestního řádu vychází kromě jiného ze zásady, že trestní řízení se koná podle zákona platného a účinného v době, kdy toto řízení probíhá. Dovolání v trestním řízení bylo zavedeno s účinností od 1. ledna 2002, z čehož je nutno podle názoru Nejvyššího soudu dovodit, že všechny zákonné podmínky pro jeho podání musí nastat až po tomto datu, to znamená za účinnosti shora citovaného zákona č. 265/2001 Sb. Pokud tudíž bylo dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Brně pravomocně vydáno dne 10. 12. 2001, již tato skutečnost sama o sobě založila procesní stav, kdy nebylo dovolání proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu přípustné. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání obviněného J. Z. jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu odmítl, aniž byl oprávněn postupovat podle ustanovení §265i odst. 3, odst. 4 tr. řádu. Své rozhodnutí přitom Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. Poučení: Proti tomuto usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 29. dubna 2002 Předseda senátu: JUDr. Zdeněk S o v á k

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/29/2002
Spisová značka:6 Tdo 100/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.100.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18