ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.1010.2002.1
sp. zn. 6 Tdo 1010/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. 12. 2002 dovolání obviněného P. F., podané proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2002, sp. zn. 9 To 159/2002, jako soudu druhého stupně v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 1 Nt 124/2001, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání obviněného P. F. odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne 22. 2. 2002, sp. zn. 1 Nt 124/2001, byl podle §283 písm. d) tr. řádu zamítnut návrh obviněného P. F. na povolení obnovy řízení, pravomocně skončeného rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 10. 2000, sp. zn. 1 T 55/99, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. 10 To 577/2000.
Proti tomuto usnesení podal obviněný P. F. stížnost, kterou Krajský soud v Praze usnesením ze dne 17. 4. 2002, sp. zn. 9 To 159/2002, podle §148 odst. písm. c) tr. řádu zamítl jako nedůvodnou.
Podáním ze dne 16. 7. 2002, které bylo podle prezentačního razítka doručeno Okresnímu soudu Praha – západ dne 26. 7. 2002, napadl obviněný P. F. prostřednictvím svého obhájce JUDr. J. S. shora uvedená rozhodnutí okresního a krajského soudu dovoláním. Dovolání obviněného bylo doručeno se spisovým materiálem Nejvyššímu soudu České republiky dne 28. 11. 2002.
Dovolatel výslovně opřel podaný mimořádný opravný prostředek o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. a) tr. řádu, neboť má za to, že ve věci rozhodoval soud, který nebyl náležitě obsazen. V písemném odůvodnění dovolání uvedl, že senáty okresního a krajského soudu zasedaly a rozhodovaly o návrhu obviněného na obnovu řízení v jiném složení než při původním rozhodování o rozsudku a odvolání, čímž byla porušena zásada bezprostřednosti.
V petitu dovolání obviněný P. F. navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne 22. 2. 2002, sp. zn. 1 Nt 124/2001, i usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2002, sp. zn. 9 To 159/2002, a věc přikázal soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí ve smyslu ustanovení §265l tr. řádu ve složení senátu, který rozhodoval o rozsudku ve věci samé.
Předsedkyně senátu soudu prvního stupně v souladu s ustanovením §265h odst. 2 tr. řádu doručila dne 5. 9. 2002 opis dovolání obviněného P. F. Nejvyššímu státnímu zastupitelství s upozorněním, že se nejvyšší státní zástupce může k dovolání písemně vyjádřit a popřípadě souhlasit s jeho projednáním v neveřejném zasedání ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu.
V písemném vyjádření ze dne 16. 9. 2002, sp. zn. 1 NZo 636/2002, státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství shledal dovolání obviněného nepřípustným a navrhl, aby je Nejvyšší soud České republiky podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu odmítl.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. řádu) při posuzování podaného dovolání především zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu. Podle odst. 1 tohoto ustanovení lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v §265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. řádu jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé.
Rozhodnutím ve věci samé pro účely dovolání se tudíž podle §265a odst. 2 tr. řádu rozumí výhradně :
a/ rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b/ rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c/ usnesení o zastavení trestního stíhání,
d/ usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e/ usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f / usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g/ usnesení o schválení narovnání,
h/ rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a/ až g/.
Ze shora uvedeného taxativního výčtu je jasně patrno, že usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne 22. 2. 2002, sp. zn. 1 Nt 124/2001, stejně jako usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2002, sp. zn. 9 To 159/2002, nelze podřadit pod žádné z rozhodnutí ve věci samé, proti kterým zákon připouští podání mimořádného opravného prostředku - dovolání. Současně je nutné zdůraznit, že dovolání nelze podat proti rozhodnutím o jiných mimořádných opravných prostředcích, tedy o stížnosti pro porušení zákona, o povolení obnovy řízení či o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení.
Nejvyšší soud České republiky tudíž v předmětné trestní věci postupoval podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu a v neveřejném zasedání konaném ve smyslu §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu dovolání obviněného P. F. jako nepřípustné odmítl, aniž byl oprávněn postupovat podle ustanovení §265i odst. 3, odst. 4 tr. řádu.
Poučení: Proti tomuto usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 4. prosince 2002
Předseda senátu :
JUDr. Zdeněk S o v á k