ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.1049.2002.1
sp. zn. 6 Tdo 1049/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. prosince 2002 dovolání, které podal obviněný R. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici K. n. O., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 8. 2002, sp. zn. 6 To 210/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 11 T 112/2002, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. K. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 27. 5. 2002, sp. zn. 11 T 112/2002, byl obviněný R. K. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. protože dne 24. 6. 2001 v přesně nezjištěné době kolem 16.30 hod. v obci Ú. u B., okr. B., v prostorách suterénní chodby rodinného domu č. 90, kde byl na podlaze rozlitý motorový olej, fyzicky napadl svého strýce J. D., a to tím způsobem, že jej uchopil pod krkem za oděv a začal jím cloumat tak, že J. D. upadl v chodbě na schody, poté mu obžalovaný R. K. dupl na pravý kotník a způsobil mu tříštivou zlomeninu pravého kotníku na pravé noze, tedy zranění, které je ze soudně lékařského hlediska hodnoceno jako delší dobu trvající porucha zdraví, kdy citelné omezení v obvyklém způsobu života přesáhlo 6 týdnů.
Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §221 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, přičemž pro jeho výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené V. z. p., o. p., se sídlem B., náhradu škody ve výši 4.068,82 Kč a se zbytkem svého nároku byla podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný R. K. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. 8. 2002, sp. zn. 6 To 210/2002, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný R. K. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které bylo osobně podáno u Okresního soudu v Blansku dne 11. 11. 2002 a na základě výzvy předsedkyně senátu soudu prvního stupně (§265h odst. 1 tr. ř.) doplněno dne 4. 12. 2002. Dovolání obviněný podal proti všem výrokům soudu prvního stupně a proti výroku odvolacího soudu, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání. Obviněný opřel mimořádný opravný prostředek o důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V dovolání obviněný namítá, že nenaplnil subjektivní stránku trestného činu ve formě zavinění. Konstatuje, že soud prvního stupně vůbec nepřihlédl k jeho výpovědi, naopak zcela uvěřil výpovědi poškozeného J. D., jakkoli v ní byla řada rozporů a nejasností a rovněž byla v rozporu se znaleckým posudkem MUDr. D. Tvrdí, že poškozený konflikt inicioval. Sám se jeho útoku pouze bránil a jednal proto v nutné obraně, která spočívala v tom, že poškozeného odstrčil a odešel pryč. O zranění poškozeného se navíc dozvěděl až několik dní po události. Obviněný rovněž uvádí, že soud prvního stupně neměl k dispozici dostatek důkazů, aby mohl vynést odsuzující rozsudek a měl postupovat podle zásady in dubio pro reo a zprostit jej obžaloby.
Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o vině, trestu a náhradě škody a dále učinil vlastní rozhodnutí podle §265m odst. 1 tr. ř. a zprostil jej obžaloby.
Předseda senátu soudu prvního stupně doručil v souladu s ustanovením §265h odst. 2 tr. ř. opis dovolání obviněného státnímu zástupci Nejvyššího státního zastupitelství s upozorněním, že se může k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s projednáním dovolání v neveřejném zasedání ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud však ke dni svého rozhodnutí písemné vyjádření neobdržel.
Nejvyšší soud jako soud dovolací /§265c tr. ř./ shledal, že dovolání obviněného R. K. je přípustné /§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř./, bylo podáno osobou oprávněnou /§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze toto podání učinit /§265e odst. 1, 2 tr. ř./.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možné namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin, nebo že nešlo o žádný trestný čin. Lze uplatnit i vady spočívající v jiném hmotně právním posouzení. Důvody dovolání jako specifického mimořádného opravného prostředku, který byl zaveden zákonem č. 265/2001 Sb., jsou koncipovány v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. tak, že v dovolání není možno namítat neúplnost dokazování, způsob hodnocení důkazů a nesprávnost skutkových zjištění. Nejvyšší soud totiž není další odvolací instancí a nemůže v tomto směru přezkoumávat zákonnost postupu soudů obou stupňů ve věci. V dovolacím řízení je naopak povinen vycházet z jejich konečného skutkového zjištění a teprve v návaznosti na to zvažovat právní posouzení skutku.
Obviněný R. K. v dovolání namítá, že nezavinil zranění poškozeného, nenapadl jej, naopak odvracel jeho útok a jednal tedy v nutné obraně. Obviněný rovněž zpochybňuje výpověď poškozeného a konstatuje, že předmětný skutek nebyl dostatečně objasněn provedenými důkazy. Tato tvrzení jsou ale námitkami proti zjištěnému skutkovému stavu věci, přičemž z těchto údajných skutečností, až následně, obviněný dovozuje nesprávné právní posouzení předmětného skutku. Obviněný ani nenamítá, že by skutek, uvedený ve výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně, který shledal správným i odvolací soud, byl chybně kvalifikován jako trestný čin ublížení na zdraví podle §221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. Nejvyšší soud konstatuje, že v daném případě nebyl ve skutečnosti uplatněn dovolací důvod, který by se týkal nesprávného právního posouzení skutku, jímž byl obviněný uznán vinným, nebo jiného nesprávného hmotně právního posouzení. Ze strany obviněného jde proto o námitky, které jsou mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného R. K. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř. Toto rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 18. prosince 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k