ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.33.2002.1
sp. zn. 6 Tdo 33/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 9. dubna 2002 dovolání obviněného J. M., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2001, sp. zn. 7 To 464/2001, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 1 T 107/2001, a rozhodl takto:
Podle §265i odst.1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného J.M. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 3. 9. 2001, sp. zn. 1 T 107/2001, byl obviněný J. M. uznán vinným trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) odst. 2 tr. zák. Za to byl odsouzen podle §247 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, přičemž podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro jeho výkon zařazen do věznice s ostrahou. Tímtéž rozsudkem byli uznáni vinnými a odsouzeni obvinění M. K. a V. R. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému J. M. uložena povinnost zaplatit V. K., náhradu škody ve výši 3. 757,70 Kč. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněným J. M., M. K. a V. R. uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit firmě E., spol. s. r. o., L. 3, H. L., škodu ve výši 153.860,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli jmenovaní poškození odkázáni se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. M. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2001, sp. zn. 7 To 464/2001, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Proti konstatovanému usnesení podal obviněný J. M. prostřednictvím svého obhájce s poukazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. dovolání s tím, že je přípustné podle §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. Namítá, že u jeho osoby došlo k porušení ustanovení trestního řádu o přítomnosti obviněného u hlavního líčení a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a to z důvodů v písemnosti blíže uvedených. Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby bylo zrušeno napadené usnesení a rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 3. 9. 2001, sp. zn. 1 T 107/2001, v části týkající se jeho osoby v bodě 1) a 3) výroku o vině, ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody, případně aby byla zrušena i další rozhodnutí, na zrušená rozhodnutí obsahově navazující. Dále aby podle §265l tr. ř. byla věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Dovolání bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 21. 3. 2002.
Nejvyšší soud shledal, že v posuzované trestní věci obviněného J. M. není dovolání přípustné.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V §265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. ř. je stanoveno, co se rozumí rozhodnutím ve věci samé.
Dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek bylo do trestního řádu zavedeno novelou trestního řádu (zák. č. 265/2001 Sb.), která nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2002. Časová působnost trestního řádu jako procesní normy se řídí zásadou, že trestní řízení se koná podle zákona účinného v době řízení. V období do 1. 1. 2002 bylo možno pravomocné rozhodnutí v trestních věcech napadnout pouze stížností pro porušení zákona (§266 a násl. tr. ř.) nebo návrhem na povolení obnovy řízení (§277 a násl. tr. ř.). Jestliže dovolání bylo zavedeno s účinností od 1. 1. 2002, znamená to, že tento mimořádný opravný prostředek lze podat jen tehdy, nastanou-li všechny zákonné podmínky pro jeho podání až po 1. 1. 2002, tj. za účinnosti zák. č. 265/2001 Sb. Pro tento závěr svědčí i ta okolnost, že přechodná ustanovení zák. č. 265/2001 Sb. neupravují možnost podat dovolání proti rozhodnutím, která nabyla právní moci před účinností tohoto zákona.
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že pokud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě nabylo podle §140 odst. 1 písm. a) tr. ř. právní moci dne 16. 11. 2001, založila již tato okolnost sama o sobě procesní stav, že nelze proti němu podat dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek zavedený s účinností od 1. 1. 2002.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného J. M. odmítl jako nepřípustné, a proto nemohl z jeho podnětu přezkoumat napadené usnesení a předcházející řízení ve smyslu §265i odst. 3, 4 tr. ř., přičemž své rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 9. dubna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k