ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.62.2002.1
sp. zn. 6 Tdo 62/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 9. dubna 2002 dovolání obviněného I. P., podané proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 12. 2001, sp. zn. 8 To 144/01, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 T 68/2001, a rozhodl takto:
Podle §265i odst.1písm.a)tr.řádu se dovolání obviněného I. P.o d m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 10. 2001, sp. zn. 2 T 68/2001, byli obvinění M. H., I. P. a A. Š. uznáni jako spolupachatelé vinnými trestným činem ublížení na zdraví podle §222 odst. 1, odst. 3 tr. zák. v jednočinném souběhu s trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a za tyto trestné činy byli všichni tři podle §222 odst. 3, §35 odst. 1 tr. zák. odsouzeni k úhrnným nepodmíněným trestům odnětí svobody, a to: obviněný M. H. v trvání šesti let a šesti měsíců s výkonem ve věznici s dozorem, obviněný I. P. v trvání pěti let s výkonem ve věznici s dozorem a obviněný A. Š. v trvání šesti let s výkonem ve věznici s ostrahou. Současně krajský soud rozhodl o náhradě škody.
Odvolání obviněných M. H. a I. P., podaná proti shora citovanému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 12. 2001, sp. zn. 8 To 144/01, podle §256 tr. řádu jako nedůvodná zamítl.
Podle tzv. dodejek a doručenky, založených v trestním spisu, bylo usnesení odvolacího soudu doručeno Krajskému státnímu zastupitelství v Hradci Králové, obviněnému I. P. i jeho obhájci, advokátovi JUDr. J. M., shodně dne 31. 1. 2002.
Dne 8. 4. 2002 bylo Nejvyššímu soudu České republiky doručeno dovolání obviněného I. P. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 12. 2001, sp. zn. 8 To 144/01, doručené krajskému soudu podle prezentačního razítka dne 22. 3. 2002.
Nejvyšší soud České republiky shledal, že v posuzované trestní věci obviněného I. P. není dovolání přípustné.
Dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek v trestním řízení se stalo součástí právního řádu České republiky na základě novely trestního řádu, realizované s účinností od 1. ledna 2002 zákonem č. 265/2001 Sb.
Časová působnost trestního řádu vychází kromě jiného ze zásady, že trestní řízení se koná podle zákona platného a účinného v době, kdy toto řízení probíhá. Dovolání v trestním řízení bylo zavedeno s účinností od 1. ledna 2002, z čehož je nutno podle názoru Nejvyššího soudu dovodit, že všechny zákonné podmínky pro jeho podání musí nastat až po tomto datu, to znamená za účinnosti shora citovaného zákona č. 265/2001 Sb.
Pokud tudíž bylo dovoláním napadené usnesení Vrchního soudu v Praze pravomocně vydáno dne 12. 12. 2001, již tato skutečnost sama o sobě založila procesní stav, kdy nebylo dovolání proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu přípustné.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání obviněného I. P. jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu odmítl, aniž byl oprávněn postupovat podle ustanovení §265i odst. 3, odst. 4 tr. řádu. Své rozhodnutí přitom Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 9. dubna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Zdeněk S o v á k