ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.684.2002.1
sp. zn. 6 Tdo 684/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. září 2002 dovolání podané S. M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 8. března 2002, sp. zn. 2 To 162/2002, jako soudu druhého stupně ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nt 112/2001, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání S. M. odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 4. 2. 2002, sp. zn. Nt 112/2001, rozhodl tak, že podle §72 odst. 5 tr. zák. se S. M. propouští z ochranného léčení. Dospěl totiž k závěru, že pobyt jmenovaného na svobodě již není nebezpečný a není na místě uložení léčby v jakékoli formě.
Proti tomuto usnesení podal S. M. stížnost, kterou Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, usnesením ze dne 8. 3. 2002, sp. zn. 2 To 162/2002, zamítl podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou. V závěru odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že ustanovení §265a tr. ř. dovolání proti tomuto usnesení nepřipouští, a nakonec dal stranám poučení, že proti takovému usnesení další řádný opravný prostředek přípustný není.
Opis tohoto usnesení byl doručen Okresnímu státnímu zastupitelství v Olomouci dne 15. 3. 2002 a obhájkyni S. M. JUDr. R. S. dne 14. 3. 2002. Doklad o doručení usnesení S. M. sice ve spise založen není, ale na č. l. 284 jmenovaný v jednom ze svých podání uvedl, že usnesení obdržel 15. 3. 2002.
S. M. podal prostřednictvím obhájkyně JUDr. R. S. osobně u Okresního soudu v Olomouci dne 8. 4. 2002 dovolání proti shora citovanému usnesení soudu druhého stupně. Učinil tak přesto, že tento soud nepřipustil dovolání proti takovému usnesení s odkazem na ustanovení §265a tr. ř., neboť je přesvědčen, že dovolání proti němu je přípustné.
Dovolání vypracované jmenovanou obhájkyní je sice stručné, jeho součástí však je obsáhlé podání S. M. ze dne 2. 4. 2002, které má být podle obhájkyně považováno za nedílnou součást dovolání. V tomto podání jsou pak uváděny prakticky všechny důvody dovolání uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. a), b), c), d) e), g), j), k) a l) tr. ř. Obsáhlou argumentaci S. M. ovšem není zapotřebí s ohledem na způsob rozhodnutí Nejvyššího soudu blíže rozvádět.
Případné písemné vyjádření nejvyššího státního zástupce k podanému dovolání Nejvyšší soud ke dni svého rozhodnutí neměl k dispozici.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda v této věci jsou splněny zákonné podmínky přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §265a tr. ř. Podle odst. 1 tohoto ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V odst. 2 citovaného ustanovení pak zákonodárce vymezil, co se rozumí rozhodnutím ve věci samé. Je jím:
a) rozsudek jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
Jelikož jde o taxativní výčet rozhodnutí, která lze považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání žádné jiné (další) rozhodnutí, které do uvedeného okruhu nepatří. Proto za rozhodnutí ve věci samé nelze považovat ani usnesení soudu druhého stupně, jímž v dané věci byla zamítnuta stížnost S. M., která směřovala proti usnesení soudu prvního stupně, jímž byl podle §72 odst. 5 tr. zák. propuštěn z ochranného léčení.
Dovolání jako další mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno do českého trestního řádu novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. ledna 2002. Jelikož bylo koncipováno jako specifický mimořádný opravný prostředek, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí, byla současně striktně omezena přípustnost jeho podání pouze a jen na ta rozhodnutí ve věci samé, která byla citována shora. Usnesení, jímž bylo soudy obou stupňů rozhodnuto ve věci S. M. výše popsaným způsobem, mezi nimi uvedeno není.
Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání S. M. odmítl, neboť není přípustné. Při takovém rozhodnutí nebyl oprávněn postupovat podle ustanovení §265i odst. 3, 4 tr. ř.
Nejvyšší soud učinil rozhodnutí o odmítnutí dovolání v neveřejném zasedání ve smyslu ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 18. září 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Horák
Vypracoval:
JUDr. Jan Bláha