ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.985.2002.1
sp. zn. 6 Tdo 985/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 5. 12. 2002 dovolání obviněné Ing. P. T., podané proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 6 To 84/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 1 T 20/2001, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněné Ing. P. T. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněná Ing. P. T. byla rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 2. 2002, sp. zn. 1 T 20/2001, uznána vinnou trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, odst. 2 tr. zák., kterého se měla dopustit tím, že dne 15. 12. 1997 uzavřela se společností CAC L. a. s. P., v sídle její pobočky v B., leasingovou smlouvu na předmět leasingu – osobní vozidlo tov. zn. AUDI A3 1,8i, v hodnotě 640.687,- Kč, vzhledem k tomu, že porušila podmínky leasingové smlouvy, tato byla dne 29. 2. 2000 vypovězena s výzvou k vrácení předmětu leasingové smlouvy, a přesto vozidlo nevrátila a nadále je užívala do dne 1. 12. 2000, kdy je vydala Policii České republiky, čímž způsobila firmě CAC L. a. s. se sídlem v P., škodu ve výši 475.100,- Kč.
Za tento skutek byla obviněná Ing. P. T. odsouzena podle §248 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku.
Proti shora citovanému rozsudku Okresního soudu v Blansku podala obviněná Ing. P. T. odvolání, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 6 To 84/2002, podle §256 tr. řádu zamítl.
Podle tzv. dodejek, založených v trestním spisu, bylo usnesení odvolacího soudu doručeno dne 20. 5. 2002 shodně Okresnímu státnímu zastupitelství v Blansku a tehdejšímu obhájci obviněné, Mgr. J. K., a dne 21. 5. 2002 obviněné Ing. P. T.
Obviněná Ing. P. T. napadla prostřednictvím svého obhájce Mgr. J. K. shora citované rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, doručeným dne 19. 7. 2002 Okresnímu soudu v Blansku. Nejvyššímu soudu České republiky bylo dovolání se spisovým materiálem doručeno dne 21. 11. 2002.
Dovolatelka zjevně opřela podaný mimořádný opravný prostředek o dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, byť v dovolání samotném výslovně odkázala na ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu. Podle jejího názoru, pokud jde o vinu, rozhodnutí Krajského soudu v Brně i Okresního soudu v Blansku vycházela z neúplných skutkových zjištění, přičemž dovolatelka se domnívá, že jí nebyl prokázán úmysl si předmětné osobní vozidlo AUDI A3 přisvojit. Při hlavním líčení navrhovala, aby byl proveden výslech pracovnic společnosti CAC L. a. s. P., P., D. a R., které podle přesvědčení dovolatelky měly potvrdit její obhajobu, soud však výslech těchto svědkyň neprovedl a návrhy obviněné na doplnění dokazování opakovaně zamítl. Dovolatelka má za to, že bez provedení těchto výslechů nedošlo ke správným skutkovým zjištěním, neboť k řádnému objasnění věci bylo nutno tyto důkazy provést. Rozhodnutí soudů obou stupňů proto dovolatelka pokládá za předčasná, a to i pokud se týká uloženého trestu.
V petitu svého dovolání obviněná Ing. P. T. navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně ve smyslu ustanovení §265k tr. řádu a aby tomuto soudu věc podle §265l odst. 1 tr. řádu vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyššímu státnímu zastupitelství byl ve smyslu §265h odst. 2 tr. řádu doručen dne 6. 9. 2002 opis dovolání obviněné s upozorněním, že se může k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s jeho projednáním v neveřejném zasedání ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu. V písemném vyjádření ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 1 NZo 650/2002, státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněné Ing. P. T. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl a aby takto ve smyslu §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu rozhodl v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. řádu) při posuzování podaného dovolání nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu. Podle odst. 1 tohoto ustanovení lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v §265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. řádu jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé.
V uvedených ohledech dovolací soud shledal dovolání obviněné Ing. P. T. přípustným podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. řádu, neboť napadá rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byla obviněná uznána vinnou a byl jí uložen trest /§265a odst. 2 písm. a) tr. řádu/. Nejvyšší soud se proto mohl v návaznosti na tento závěr zabývat otázkou, zda byla zachována lhůta a místo k podání dovolání ve smyslu ustanovení §265e tr. řádu.
Podle tohoto ustanovení se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, přičemž pokud se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději (§265e odst. 2 tr. řádu).
Ze spisového materiálu v posuzované věci vyplývá, že trestní stíhání obviněné Ing. P. T. bylo pravomocně skončeno rozhodnutím odvolacího soudu dne 25. 4. 2002, přičemž opis usnesení odvolacího soudu byl doručen obhájci obviněné, Mgr. J. K. dne 20. 5. 2002 a obviněné Ing. P. T. dne 21. 5. 2002. Dovolání podala obviněná prostřednictvím svého obhájce u Okresního soudu v Blansku dne 19. 7. 2002. Z uvedeného je patrno, že dvouměsíční dovolací lhůta byla ve smyslu §265e odst. 1 a odst. 2 tr. řádu zachována.
Nejvyšší soud současně zjišťoval, zda dovolání obviněné Ing. P. T. splňuje veškeré obsahové náležitosti zakotvené v ustanovení §265f odst. 1 tr. řádu, podle něhož musí být v dovolání vedle obecných náležitostí podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s výslovným odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu nebo §265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá.
Nejvyšší soud v tomto ohledu zjistil, že se dovolatelka Ing. P. T. dopustila formálního pochybení tím, že ve svém podání jako dovolací důvod uvedla §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, ačkoliv z obsahu jejího podání jednoznačně vyplývá, že měla na mysli důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Třeba totiž připomenout, že po novele trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. ze dne 24. 4. 2002 je s účinností ode dne 24. 5. 2002 dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. k) uveden v novém znění pod ustanovením §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu.
Nejvyšší soud přesto dále zkoumal, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, neboť dovolání lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, přičemž existence některého z dovolacích důvodů je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
Důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení jemu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu. Uvedený dovolací důvod dopadá na ty případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku odvolacím soudem nebo nadřízeným orgánem bez věcného přezkoumání věci a procesní strana tak byla zbavena práva přístupu ke druhé instanci. Smyslem tohoto dovolacího důvodu je tedy umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno, ačkoliv procesní podmínky pro toto řízení byly splněny.
Pod pojmem procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí je přitom nutno chápat pouze zákonem stanovené procesní podmínky pro odmítnutí nebo zamítnutí odvolání nebo stížnosti, přičemž se jedná o rozhodnutí nadřízeného orgánu ve smyslu §148 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. řádu u stížnosti nebo rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu §253 odst. 1 až odst. 4 tr. řádu u odvolání, v obou případech bez věcného přezkoumání věci. Podle dikce odst. 1 posledně zmíněného ustanovení odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. Odmítnout odvolání je pak ve smyslu odst. 3 citovaného ustanovení odvolací soud oprávněn tehdy, pokud nesplňuje z hlediska svého obsahu zákonné náležitosti odvolání, uvedené v ustanovení §249 tr. řádu.
Novelizovaný dovolací důvod lze tedy použít, pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. řádu u stížnosti nebo podle §253 odst. 1 tr. řádu u odvolání, přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí nebo pokud odvolání bylo odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. řádu, ačkoliv nebyly splněny podmínky podle §253 odst. 4 tr. řádu (tedy oprávněná osoba nebyla náležitě poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání).
Ve shora uvedeném ohledu tudíž důvodem dovolání nemůže být zamítnutí odvolání ve smyslu §256 tr. řádu, shledá-li odvolací soud, že odvolání není důvodné, neboť postup podle §256 tr. řádu lze použít až po splnění přezkumné povinnosti odvolacího soudu, zakotvené v ustanovení §254 odst. 1 tr. řádu, neshledal-li odvolací soud důvody k zamítnutí odvolání podle §253 tr. řádu. Na rozdíl od ustanovení §253 tr. řádu, podle něhož odvolací soud zamítne odvolání bez věcného přezkoumání věci v těch případech, kdy odvolání nesplňuje zákonem stanovené procesní podmínky, ve smyslu §256 tr. řádu může odvolací soud zamítnout odvolání jako nedůvodné až na podkladě výsledků veřejného zasedání, konaného o tomto odvolání, kdy tedy odvolání splňuje procesní podmínky ve smyslu §253 tr. řádu, avšak v něm vytýkané vady nejsou důvodné.
Přezkoumával-li soud druhého stupně některé napadené rozhodnutí uvedené v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu na podkladě řádného opravného prostředku věcně, a vzhledem k tomu, že neshledal takový řádný opravný prostředek důvodným, zamítl jej podle §256 tr. řádu u odvolání a podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu u stížnosti, je možno novelizovaný dovolací důvod uplatnit jen tehdy, je-li řízení předcházející napadenému rozhodnutí zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody uvedenými v písm. a) až k) §265b odst. 1 tr. řádu.
V tomto případě by pak dovolatelka musela tvrdit a náležitě odůvodnit své dovolání z hledisek důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu a v návaznosti na tento obecný důvod i některého důvodu (či více důvodů) uvedeného v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu, který musí být dán v řízení předcházejícím napadenému zamítavému rozhodnutí.
V posuzované věci však obviněná Ing. P. T. v rámci dovolání neuplatnila jiný dovolací důvod vyjma shora citovaného důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, a tudíž podané dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání, spočívající v uvedení dovolacích důvodů napadení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, s příslušným odkazem na zákonné ustanovení §265b tr. řádu.
Argumentace dovolatelky, obsažená v písemném odůvodnění dovolání, se nejvíce přibližuje dovolacímu důvodu vymezenému v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť dovolatelka zaměřila své námitky výlučně proti neúplnosti dokazování a hodnocení důkazů soudem prvého i druhého stupně, včetně přezkumné povinnosti soudu odvolacího, a příčinu nesprávného rozhodnutí soudů obou stupňů tak spatřovala zejména v nesprávných skutkových zjištěních soudu.
V rámci uvedeného dovolacího důvodu však lze namítat pouze nesprávnost právní kvalifikace skutku zjištěného soudem, nikoliv nesprávnost skutkových zjištění či hodnocení důkazů. S ohledem na tuto skutečnost pak Nejvyšší soud nemohl přihlížet k námitkám obviněné, brojící výhradně proti skutkovým zjištěním soudu prvého i druhého stupně, neboť tyto námitky se nikterak nevztahovaly k právní kvalifikaci zjištěného skutku.
Dovolací soud tudíž konstatoval, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je v případě dovolatelky opírán o skutkové vady spočívající v nesprávných skutkových zjištěních soudu obou stupňů, přičemž jako důsledek těchto obviněnou namítaných nedostatků dovolatelka spatřuje nesprávnost rozhodnutí soudů obou stupňů. Takový důvod však zákon v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu v taxativním vymezení dovolacích důvodů neuvádí, neboť v souladu s ustanovením §265f odst. 1 tr. řádu musí dovolatel odkázat v dovolání na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu a současně obsah konkrétně uplatněného dovolacího důvodu musí odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o dovolací důvody vymezené v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu.
Tento závěr vyplývá rovněž z omezeného rozsahu přezkumné povinnosti Nejvyššího soudu rozhodujícího o dovolání. Nejvyšší soud je totiž v řízení o dovolání limitován důvody uvedenými v dovolání, přičemž jiné důvody, jež by mohly mít vliv na zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí, dovolací soud nezkoumá ani k nim nepřihlíží.
Nejvyšší soud České republiky tudíž shledal, že odvolací soud konal v předmětné trestní věci odvolací řízení a o zamítnutí řádného opravného prostředku rozhodl po provedeném přezkumu podle zákonem stanovených hledisek ve smyslu §256 tr. řádu, přičemž v řízení zamítavému rozhodnutí předcházejícím nebyl dán žádný z důvodů dovolání uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu.
Pokud jde o výhrady obviněné ohledně výroku o trestu, soud druhého stupně se s danou otázkou dostatečně vypořádal v rámci odůvodnění rozhodnutí, především ovšem nebyl naplněn ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. řádu.
Na základě shora uvedených skutečností proto Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněné Ing. P. T. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání konaném ve smyslu §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu, aniž byl oprávněn postupovat podle ustanovení §265i odst. 3, odst. 4 trestního řádu.
Poučení: Proti tomuto usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 5. prosince 2002
Předseda senátu:
JUDr. Zdeněk S o v á k