ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.554.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 554/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhod v neveřejném zasedání nde 27. 8. 2002 o dovolání obviněné Z. K., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2002, sp. zn. 5 To 96/2002, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 4 T 77/99 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné Z. K. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněná Z. K. podala v zákonné lhůtě prostřednictvím obhájce dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2002, sp. zn. 5 To 96/2002, jímž bylo podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto její odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 1. 2002, sp. zn. 4 T 77/99. Obviněná uvedla, že dovolání podala z důvodů stanovených v §265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř. Uplatnila obsáhlé námitky, které se v celém rozsahu týkaly toho, jak oba soudy zjistily skutkový stav a jak hodnotily důkazy. Skutková zjištění, z nichž oba soudy vycházely, označila za nesprávná a v návaznosti na to vytkla, že nebylo prokázáno, že by naplnila znaky trestného činu, jímž byla uznána vinnou. Namítla také to, že Městský soud v Praze jako soud odvolací nesplnil svou přezkumnou povinnost uloženou v §254 odst. 1 tr. ř. Navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze (v dovolání je nepřesně uvedeno „rozsudek“) a aby ji sám zprostil obžaloby nebo přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že jde o dovolání, které bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu lze namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoli správně nešlo o žádný trestný čin nebo šlo o jiný trestný čin, než kterým byla obviněná uznána vinnou. Musí být ovšem vzneseny výhrady proti právní kvalifikaci skutku, který byl zjištěn rozsudkem. Nepřichází v úvahu namítat, že tento skutek byl zjištěn nesprávně, že důkazy byly hodnoceny vadně, že dokazování bylo neúplné apod. To znamená, že dovoláním je možné napadat právní kvalifikaci skutku, nikoli však samotná skutková zjištění.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který byl do trestního řádu zaveden zákonem č. 265/2001 Sb. Mimořádnost dovolání je v tom, že se nejedná o zavedení běžné třetí instance do trestního řízení, takže nepřichází v úvahu podat dovolání bez dalšího vždy, když odvolací soud nevyhověl podanému odvolání. Dovolání přichází v úvahu podat jen z některého z taxativně stanovených důvodů (§265b odst. 1, 2 tr. ř.), které se nekryjí s důvody odvolání (§246 odst. 1, 2 tr. ř.) a které jsou podstatně užší. Přitom důvody dovolání jsou v §265b odst. 1 tr. ř. koncipovány tak, že nepřipouštějí dovolání založené na námitkách proti skutkovým zjištěním a proti hodnocení důkazů. To znamená, že pokud odvolací soud takové námitky neakceptuje, není účelem dovolání to, aby se stalo podkladem k přezkumu takového postupu a rozhodnutí odvolacího soudu.
V posuzovaném případě obviněná sice formálně deklarovala dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale uplatnila námitky, které obsahově tento dovolací důvod ve skutečnosti nenaplňují. Neuvedla totiž žádnou námitku, která by se jakkoli týkala právního posouzení skutku zjištěného rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 nebo jiného hmotněprávního posouzení (tj. jiného, než je právní kvalifikace skutku), a v celém rozsahu uplatnila jen takové námitky, které byly pouhou polemikou s tím, jaká skutková zjištění učinil Obvodní soud pro Prahu 1, a s tím, jak tento soud hodnotil důkazy.
Obviněná podala dovolání dne 8. 7. 2002, tedy za účinnosti zákona č. 200/2002 Sb. Podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb. dovolání lze podat, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. I když obviněná odkázala na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., neuvedla ve svých námitkách nic v tom směru, že by v napadeném usnesení nějaký výrok chyběl nebo byl neúplný. Její námitky tedy po obsahové stránce nemají nic společného s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb. (za jehož účinnosti dovolání podala).
Podle §265b odst. 1 písm. 1) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb. dovolání lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265 odst. 1 písm.a) až k) tr. ř. (ve znění zákona č. 200/2002 Sb.).
Ta část citovaného ustanovení, podle které dovolání lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, aniž byly splněny p r o c e s n í podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, se na posuzovaný případ nevztahuje. O tento dovolací důvod by šlo jedině tehdy, pokud by odvolání obviněné bylo zamítnuto podle §253 odst. 1 tr. ř. nebo odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř., tj. pokud by rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 nebyl Městským soudem jako soudem odvolacím přezkoumán z hledisek stanovených v §254 odst. 1 tr. ř. a obviněnému byl tudíž odepřen přístup k odvolací instanci. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 však byl v odvolacím řízení meritorně přezkoumán podle §254 odst. 1 tr. ř. a odvolání obviněné bylo zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné po tomto přezkumu. Nejednalo se tedy o zamítnutí nebo odmítnutí odvolání z p r o c e s n í c h důvodů, tj. proto, že by bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci předtím již výslovně vzala zpět (§253 odst. 1 tr. ř.), resp. proto, že by šlo o odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání (§253 odst. 3 tr. ř.). Uvažovaný dovolací důvod není naplněn námitkou obviněné, že Městský soud v Praze nesplnil svou přezkumnou povinnost podle §254 odst. 1 tr. ř. To, že se Městský soud v Praze v celém rozsahu ztotožnil s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 a zamítl odvolání obviněné jako nedůvodné, znamená, že rozsudek meritorně přezkoumal. Námitky obviněné, podle nichž je toto rozhodnutí Městského soudu v Praze nesprávné, znamenají v podstatě jen to, že obviněná nesouhlasí s tím, jak se Městský soud v Praze s přezkumnou povinností vypořádal.
Ta část ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb., podle které dovolání lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku a v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb., se na posuzovaný případ rovněž nevztahuje, protože obviněná v dovolání nevytkla rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 nic, co by obsahově odpovídalo některému z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm.a) až k) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb. Jak již bylo vyloženo, žádný z těchto důvodů – zejména ne důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. – nebyl obsahově naplněn námitkami směřujícími proti tomu, jak Obvodní soud pro Prahu 1 hodnotil důkazy a jaká skutková zjištění z nich vyvodil.
Za situace, kdy dovolání obviněné bylo založeno výhradně na námitkách, které obsahově nekorespondují s žádným z dovolacích důvodů stanovených v §265b odst. 1 tr. ř., Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. toto dovolání odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3, 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. srpna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec