ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.766.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 766/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. 10. 2002 o dovolání, které podal obviněný V. K., v trestní věci vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 1 T 370/2001 proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2002, sp. zn. 9 To 164/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný V. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2002, sp. zn. 9 To 164/2002, jímž bylo podle §256 tr. ř. v řízení proti uprchlému zamítnuto odvolání jeho obhájce proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 11. 1. 2002, sp. zn. 1 T 370/2001. Dovolání podal s odkazem na dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř. a s návrhem, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Praze i rozsudek Okresního soudu v Nymburce a aby Okresnímu soudu v Nymburce přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo ve skutečnosti podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. S takto vymezeným zákonným dovolacím důvodem koresponduje pouze takové dovolání, v němž je namítáno, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli nešlo o žádný trestný čin nebo šlo o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Uvedenému zákonnému dovolacímu důvodu neodpovídá takové dovolání, v němž je namítáno, že skutek byl nesprávně zjištěn, že byly nesprávně hodnoceny důkazy, že dokazování bylo neúplné apod.
V posuzovaném případě obviněný v dovolání neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by skutek zjištěný soudem nenaplňoval znaky trestného činu, jímž byl uznán vinným. Obviněný své dovolání v celém rozsahu založil na námitkách proti tomu, jak byl zjištěn skutkový stav a jak byly hodnoceny důkazy. Obviněný s výslovným odkazem na ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. namítal, že soudy nezjistily skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí. Hodnocení důkazů označil za nelogické a vyjádřil názor, že jeho odsouzení je založeno na zjištění skutku, který se nestal a stát nemohl. I když obviněný také namítl, že se nedopustil trestného činu, protože se pouze bránil útoku poškozeného, nejde o p r á v n í námitku ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nýbrž o s k u t k o v o u námitku, která je jen polemikou s tím, že soudy neakceptovaly jeho obhajobu o útoku poškozeného a došly ke skutkovému zjištění, že tu takový útok nebyl a že proto nešlo o odvracení útoku.
Třebaže obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uplatnil ve svém dovolání námitky, které obsahově tento dovolací důvod nenaplňují.
Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. obviněný žádné námitky, které by mu odpovídaly, neuplatnil. Obhájce obviněného sepsal dovolání dne 26. 7. 2002, tedy za účinnosti zákona č. 200/2002 Sb. Podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb. dovolání lze podat, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. V dovolání není uvedeno, jaký výrok by měl chybět nebo být neúplný. Ty námitky, které obviněný v dovolání uvedl, se týkají výlučně jen otázky správnosti skutkových zjištění a hodnocení důkazů a nemají k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb. naprosto žádný vztah.
Jestliže obviněný měl případně na mysli dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb., je třeba konstatovat, že ani tento dovolací důvod nebyl žádnými námitkami uplatněnými v dovolání obsahově naplněn. Za situace, kdy odvolání obviněného bylo zamítnuto podle §256 tr. ř., to znamená po meritorním přezkoumání rozsudku Okresního soudu v Nymburce podle §254 odst. 1 tr. ř., a nikoli z procesních důvodů podle §253 odst. 1 tr. ř. bez takového přezkumu, by uvažovaný dovolací důvod byl dán jedině tehdy, pokud by v předcházejícím řízení byl dán některý z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb. Žádný takový důvod tu však není, zvláště když dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nebyl naplněn námitkami obviněného proti skutkovým zjištěním soudů a proti způsobu, jímž hodnotily důkazy.
Proto Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3, 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. října 2002
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec