ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.854.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 854/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. října 2002 o dovolání obviněného M. Z., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. 2 To 75/2002, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 3/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2002, sp. zn. 1 T 3/2001, byl obviněný M. Z. uznán vinným trestným činem vraždy podle §219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák. ve znění zákona č. 253/1997 Sb., kterého se dopustil jednáním popsaným ve výroku tohoto rozsudku. Podle §219 odst. 2 tr. zák. byl obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání třinácti a půl roku, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. 2 To 75/2002, odvolání obviněného proti shora uvedenému rozsudku krajského soudu podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, a to z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. V jeho odůvodnění namítá, že jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem prvního i druhého stupně nebylo postupováno podle §2 odst. 5 tr. ř., a to zejména v tom, že nebyl zjištěn skutkový stav věci, nebyly objasněny okolnosti svědčící v jeho prospěch, přičemž soudy nedoplnily dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí a důkazy nebyly hodnoceny v souladu se zásadou uvedenou v §2 odst. 6 tr. ř. Pokud jde o usnesení odvolacího soudu, toto je podle dovolatele nesprávné z toho důvodu, že nelogické a nepřesvědčivé rozhodnutí soudu prvního stupně, které trpí vadami výše uvedenými, bylo označeno odvolacím soudem za správné, a vzhledem k této skutečnosti bylo jeho odvolání zamítnuto podle §256 tr. ř. Obviněný dále uvádí, že od samého počátku popírá trestnou činnost, neboť této se nedopustil, soudy však k této jeho obhajobě dostatečně nepřihlédly v rámci hodnocení důkazů a svá nesprávná a nepřesvědčivá rozhodnutí opřely o nepřesvědčivé a neúplné nepřímé důkazy. Závěrem podaného dovolání obviněný navrhl, aby usnesení Vrchního soudu v Olomouci bylo zrušeno a tomuto soudu věc přikázána k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou /§265d odst. 1 písm. b) tr. ř./, prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 tr. ř.), ve lhůtě stanovené zákonem (§265e odst. 1 tr. ř.).
Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vyplývá, že tento dovolací důvod spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný prostřednictvím obhájce sice podává dovolání, ve kterém formálně uplatnil důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale z obsahu podaného dovolání je zcela zřejmé, že obviněný svým dovoláním oběma soudům vytýká nedostatečná skutková zjištění a nesprávné hodnocení důkazů. (Skutečnost, že obviněný obsahově napadá skutková zjištění a hodnocení důkazů, dokumentuje níže uvedená argumentace použitá v dovolání, kdy uvádí „ … že se zažalovaného jednání nedopustil, … nebyl zjištěn skutkový stav věci, … nebyly objasněny okolnosti svědčící ve prospěch obviněného, … soudy nedoplnily dokazování“ apod.). Vzhledem k výše uvedenému je třeba uvést, že v rámci dovolacího důvodu je možné namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně posouzen jako nějaký trestný čin, ačkoli nevykazuje znaky žádného trestného činu nebo vykazuje znaky jiného trestného činu, než kterým byl obviněný uznán vinným. Není však možné namítat, že skutek byl nesprávně zjištěn, že důkazy byly vadně hodnoceny apod. V daném případě je zcela zřejmé, že právě tyto skutečnosti jsou podkladem podaného dovolání. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je tedy nutno dovolání podané obviněným odmítnout z důvodu uvedeného v §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Pokud jde o další obviněným uplatněný dovolací důvod /podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř./, k tomu je třeba uvést, že důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k). S ohledem na uplatněný dovolací důvod a jeho odůvodnění je zcela nepochybné, že v daném případě není tento dovolací důvod dán, neboť dovolací soud odvoláním obviněného se zabýval ve veřejném zasedání a rozhodl po jeho provedení podle §256 tr. ř.
S přihlédnutím ke skutečnostem shora uvedeným dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v §265b tr. ř.
Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud shledal, že v posuzovaném případě nebylo dovolání podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s ustanovením §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl. Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž musel Nejvyšší soud věc meritorně přezkoumávat jak by plynulo z ustanovení §265i odst. 3, 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. října 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann