ECLI:CZ:NS:2002:7.TZ.181.2000.3
sp. zn. 7 Tz 181/2000-1
USNESENÍ
Předseda senátu Nejvyššího soudu rozhodl dne 27. 3. 2002 v trestní věci obviněného J. K. pro trestný čin pojistného podvodu podle §250a odst. 1 tr. zák., vedené u Policie České republiky – Obvodní úřadu vyšetřování Praha 2 pod ČVS OVV-844/99, o návrhu ustanoveného obhájce, aby bylo rozhodnuto o výši jeho odměny a náhradě hotových výdajů v řízení o stížnosti pro porušení zákona, takto:
Podle §151 odst. 3 tr. ř. ve znění zák. č. 265/2001 Sb. náleží ustanovenému obhájci JUDr. M. P., advokátu, odměna ve výši 2 700 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 225 Kč, celkem 2 925 Kč.
Odůvodnění:
JUDr. M.P., advokát, byl ustanoven podle §39 odst. 1 tr. ř., §275 odst. 2 tr. ř. dne 13. 9. 2000 obhájcem obviněného J. K. v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti proti pravomocnému usnesení vyšetřovatele Policie ČR – Obvodního úřadu vyšetřování Praha 2 ze dne 7. 2. 2000, ČVS OVV844/99. Tímto usnesením vyšetřovatel zastavil trestní stíhání obviněného pro trestný čin pojistného podvodu podle §250a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud rozhodl o stížnosti pro porušení zákona rozsudkem ze dne 20. 9. 2000, sp. zn. 7 Tz 181/2000. Ihned po vyhlášení rozsudku, tj. dne 20. 9. 2000, ustanovený obhájce předložil návrh, aby bylo rozhodnuto o jeho odměně a náhradě hotových výdajů. Tento návrh byl spolu se spisem odeslán Policii ČR – Obvodnímu vyšetřování Praha 2, protože podle §151 odst. 3 tr. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2001 byl vyšetřovatel příslušný k tomu, aby o výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného obhájce rozhodl.
Ustanovený obhájce podáním, které došlo Nejvyššímu soudu dne 25. 3. 2002, poukázal na to, že mu odměna ani hotové výdaje dosud nebyly uhrazeny, a dále na to, že přípisem policejního rady Policie ČR – Obvodního ředitelství pro Prahu 2, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 12. 3. 2002 mu bylo sděleno, že je věcí Nejvyššího soudu vyúčtovanou odměnu a náklady uhradit. V závěru svého podání ustanovený obhájce uvedl, že žádá Nejvyšší soud o stanovisko k věci. Předseda senátu Nejvyššího soudu posoudil toto podání ustanoveného obhájce podle jeho obsahu a skutečného smyslu (§59 odst. 1 tr. ř.) a se zřetelem k tomu ho považoval za návrh, aby sám rozhodl o výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného obhájce.
Předseda senátu Nejvyššího soudu shledal, že meritorně rozhodnout o návrhu ustanoveného obhájce může podle §151 odst. 3 tr. ř. ve znění zák. č. 265/2001 Sb., tj. ve znění účinném od 1. 1. 2002, neboť nyní toto ustanovení vychází ze zásady, že rozhodne orgán činný v trestním řízení, který vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila. Přitom u soudu rozhoduje předseda senátu.
V souladu s návrhem ustanoveného obhájce mu předseda senátu Nejvyššího soudu přiznal především odměnu ve výši 2 700 Kč, která se skládá z těchto částek:
900 Kč za převzetí a přípravu obhajoby podle §11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,
900 Kč za studium spisu podle §11 odst. 1 písm. f) se zřetelem k ust. §11 odst. 3 advokátního tarifu,
900 Kč za účast při veřejném zasedání podle §11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu.
Opodstatněnost všech tří položek odměny vyplývá z obsahu spisu Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tz 181/2000. Advokátním tarifem se tu rozumí vyhláška č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb. Předseda senátu Nejvyššího soudu se řídil ustanoveními §1 odst. 2, 3, §7, §15a advokátního tarifu.
Pokud jde o náhradu hotových výdajů, přiznal předseda senátu Nejvyššího soudu ustanovenému obhájci v souladu s jeho návrhem částku 225 Kč. Vycházel přitom z ust. §13 odst. 3 advokátního tarifu, podle něhož přísluší paušální částka 75 Kč na jeden úkon právní služby. Protože v daném případě šlo o tři úkony právní služby, náleží ustanovenému obhájci 225 Kč paušální náhrady hotových výdajů.
Celkem tedy ustanovenému obhájci byla na odměně a na náhradě hotových výdajů přiznána částka 2 925 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 27. března 2002
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec