ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.150.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 150/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. září 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. P. rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu i. d. Opf., Spolková republika Německo, ze dne 26. 6. 1996, sp. zn. KLs 7 Js 3295/96, ve spojení s usnesením Spolkového soudního dvora, Spolková republika Německo, ze dne 1. 10. 1996, sp. zn. 1 StR 559/96 a rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu i. d. Opf, Spolková republika Německo, ze dne 3. 6. 1997, sp. zn. Kls 7 Js 3295/96, a to pro trestné činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v nemalém množství a zároveň nedovoleného obchodování s omamnými prostředky v nemalém množství podle §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1 č. 2 německého zákona o omamných prostředcích, §52 a §73 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání tří let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu i. d. Opf., Spolková republika Německo, ze dne 26. 6. 1996, sp. zn. KLs 7 Js 3295/96, jenž nabyl ve spojení s usnesením Spolkového soudního dvora, Spolková republika Německo, ze dne 1. 10. 1996, sp. zn. 1 StR 559/96, a rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu i. d. Opf, Spolková republika Německo, ze dne 3. 6. 1997, sp. zn. Kls 7 Js 3295/96, právní moci dne 3. 6. 1997, byl R. P. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v nemalém množství a zároveň nedovoleného obchodování s omamnými prostředky v nemalém množství podle §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1 č. 2 německého zákona o omamných prostředcích, §52 a §73 německého trestního zákona.
Uvedené trestné činnosti se dopustil tím, že dne 1. 3. 1996 přijel kolem 14. 30 hodin taxíkem, české státní poznávací značky CRE 44 - 04 na hraniční přechod W., chtěl přicestovat do Spolkové republiky Německo a měl u sebe 184,7 gramů heroinu s minimálním množstvím hydrochloridu diacetylmorfinu 46,6 gramů, které měl uschovány v jednotlivých balíčcích v kapse rukávu, a který předtím koupil za 2.500,-DM v P. od neznámého obchodníka s heroinem, na kterého náhodně narazil, přičemž mu bylo známo, že nemá povolení S. i. l. a l. p. pro dovoz a obchodování s omamnými prostředky. Tento heroin měl odvézt do O. a za svoji kurýrní činnost měl obdržet minimálně peněžní částku 500, ?DM. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. R. P. se pro finanční prospěch podílel na ilegální přepravě většího množství velice nebezpečné omamné látky na území jiného státu, přičemž jde o trestnou činnost, k jejímuž stíhání zavazují Českou republiku též mezinárodní smlouvy. Pokud jde o druh trestu byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v již citelné výši. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. září 2003
Předseda senátu :
JUDr. Antonín Draštík