Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.08.2003, sp. zn. 11 Tcu 153/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.153.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.153.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 153/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 19. srpna 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. K., rozsudkem Zemského soudu v Heilbronnu, Spolková republika Německo, ze dne 28. 7. 1999, sp. zn. 1 KLs 63 Js 28243/98, a to pro trestné činy nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli nepatrném množství a nedovoleného obchodování s omamnými látkami v nikoli nepatrném množství podle §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání tří let a tří měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Zemského soudu v Heilbronnu, Spolková republika Německo, ze dne 28. 7. 1999, sp. zn. 1 KLs 63 Js 28243/98, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl V. K. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli nepatrném množství a nedovoleného obchodování s omamnými látkami v nikoli nepatrném množství podle §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a tří měsíců. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že podle pokynů A. K., se kterým se sešel dne 14. 12. 1998 v baru A. v P., pronajal v autopůjčovně J. v P. osobní automobil české státní poznávací značky AHL 45-27, se kterým přijel v 18.00 hod. uvedeného dne do baru P. v P., kde na něj čekala osoba jménem „F.“, která do vozidla ukryla heroin a sdělila mu, že ho má dopravit do německého H., za což mu přislíbila odměnu ve výši 500 DM. Poté odsouzený dle pokynů jel přes česko-německou hranici do H., kam dorazil asi ve 23.00 hod. Okolo 1.00 hod. následujícího dne se u hotelu C. setkal s odběrateli, které ve voze následoval na spolkovou silnici B39 ve směru na W., kde po výjezdu z města odbočili na postranní cestu. Než mohlo dojít k předání látky, byl i s jedním z odběratelů kontrolován policejní hlídkou, která následně při prohlídce vozidla nalezla v pravém a levém bočním obložení zavazadlového prostoru vždy jeden balíček obsahující osm plastikových sáčků, obsahujících celkem 794 g směsi heroinu s podílem účinné látky 15,578 g heroinhydrochloridu. Dne 23. 7. 2003 pod sp. zn. 3001/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. V. K. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Rovněž je nutno přihlédnout k povaze převážených omamných prostředků (heroin) a jejich množství (cca 800 g). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. srpna 2003 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/19/2003
Spisová značka:11 Tcu 153/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.153.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19