ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.182.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 182/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 29. října 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. M. rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 20. 11. 2000, sp. zn. 50bE Vr 1896/00 – Hv 217/00, a to pro zločin výdělečného převádění v organizované skupině podle §104 odst. 1, odst. 3 případ 1 a 2 cizineckého zákona Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 20. 11. 2000, sp. zn. 50bE Vr 1896/00 – Hv 217/00, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl J. M. uznán vinným zločinem výdělečného převádění v organizované skupině podle §104 odst. 1, odst. 3 případ 1 a 2 cizineckého zákona Rakouské republiky, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že v době od srpna 2000 do 14. 10. 2000 v prostoru obce P. a na jiných místech jako člen organizované skupiny podporoval protiprávní vstup cizinců z České republiky do Rakouska tím, že při asi dvaceti akcích převzal v prostoru obce P. do auta vždy 4 osoby indického původu, které byly předtím převedeny pěším převaděčem přes česko-rakouskou státní hranici a odvezl je do V., event. směrem na V., za což obdržel vždy převaděčskou odměnu ve výši 4.000,- Kč.
Dne 19. 8. 2003 pod sp. zn. 702/2002-MO-M/11 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a trestního zákona). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. J. M. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na organizované ilegální přepravě velmi vysokého počtu cizinců (okolo 80 osob) přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. října 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík
Vyhotovil:
JUDr. Alexander Sotolář