Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.09.2003, sp. zn. 11 Tcu 183/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.183.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.183.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 183/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. září 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky F. H. rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 24. 8. 1999, sp. zn. 213 Ds 148 Js 034386/99, a to pro trestný čin pašování cizinců podle §92a odst. 1 č. 1 a 2, §92 odst. 1 č. 1 a 6, §3 odst. 1, §55 odst. 1, §58 odst. 1 německého cizineckého zákona, k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 24. 8. 1999, sp. zn. 213 Ds 148 Js 034386/99, jenž nabyl právní moci dne 1. 9. 1999, byl F. H. uznán vinným trestným činem pašování cizinců podle §92a odst. 1 č. 1 a 2, §92 odst. 1 č. 1 a č. 6, §3 odst. 1, §55 odst. 1, §58 odst. 1 německého cizineckého zákona. Uvedeného trestného činu se dopustil tím, že po předchozí domluvě s nezjištěným V., dne 16. 6. 1999 odjel podle plánu asi ve 4.30 hodin na dohodnuté místo poblíž O., kde naložil do vozu celkem 16 zahraničních státních občanů, o nichž věděl, že nemají potřebné doklady ani pro vstup do Spolkové republiky Německo, ani pro tamní pobyt a zamýšlel je odvézt podle dohody do L., a tím napomoci jejich přechodu mimo povolený přechod hranic do Spolkové republiky Německo, avšak téhož dne v 5.30 hodin byl obžalovaný H. na P. ulici v B. G. zadržen příslušníky ochrany spolkových hranic. Za každého převedeného cizince měl obdržet 500,-Kč. Za tyto trestné činy byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. F. H. se pro finanční prospěch podílel na organizované ilegální přepravě značného počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. září 2003 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/25/2003
Spisová značka:11 Tcu 183/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.183.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19