Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.09.2003, sp. zn. 11 Tcu 184/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.184.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.184.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 184/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. září 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. P. rozsudkem Soudu prvního stupně v Trelleborgu, Švédské království, ze dne 17. 12. 1998, č. B 513-98, a to pro závažný drogový trestný čin a trestný čin pašování zboží podle §3 švédského protidrogového zákona a §3 švédského zákona o pašování zboží, k trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti let a k trestu vyhoštění na dobu neurčitou. Odůvodnění: Rozsudkem Soudu prvního stupně v Trelleborgu, Švédské království, ze dne 17. 12. 1998, č. B 513-98, jenž nabyl právní moci dne 8. 1. 1999, byl D. P. uznán vinným závažným drogovým trestným činem a trestným činem pašování zboží podle §3 švédského protidrogového zákona a §3 švédského zákona o pašování zboží, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti let, k trestu vyhoštění na dobu neurčitou a povinnosti zaplatit poplatek ve výši 300 SEK. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že: 1. společně a po dohodě s dvěma jinými osobami se dne 12. 4. 1998 pokusil dovézt z České republiky přes německé území do Švédska přes T. neoprávněně a bez ohlášení celnici 5 433 g heroinu o koncentraci 46-52 % báze, v jedenácti balíčcích ukrytých ve dveřích zavazadlového prostoru a krytu kola automobilu zn. Škoda Felicia kombi. Látka byla nalezena v rámci celní prohlídky v T.; 2. v době od konce listopadu do začátku prosince 1997, z pověření osob z České republiky, jako kurýr společně s dvěma dalšími osobami v automobilu Ford Transit, české státní poznávací značky AHL 94-16, v A. převzal od neznámých osob cca 85 kg heroinu, z čehož přibližně 80 kg ukryl ve speciálně upravené dvojité podlaze vozidla. Poté co se přemístili do Belgie, ukryl zbývající množství heroinu, které se do úkrytu ve voze nevešlo, do skrýše v blízkosti B. (kde je vyzvedl později a dopravil do Německa). Poté přepravili heroin ukrytý v automobilu do Velké Británie, kde jej na blíže neurčeném místě v blízkosti L. předali neznámým příjemcům, kteří jim výměnou předali cca jeden milion GBP v hotovosti, jenž po návratu do České republiky odevzdali. V obou případech přitom jednal za přislíbenou finanční odměnu a s vědomím, že obsahem převážených balíčků jsou drogy. Dne 22. 8. 2003 pod sp. zn. 2580/2000-MO-M/11 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. D. P. se opakovaně dopustil velmi závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Rovněž je nutno přihlédnout k povaze převážených omamných prostředků (heroin) a jejich množství (cca 85 a 5,4 kg). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen velmi vysoký nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. září 2003 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/25/2003
Spisová značka:11 Tcu 184/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.184.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19