Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.09.2003, sp. zn. 11 Tcu 185/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.185.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.185.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 185/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. září 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. D. rozsudkem Okresního soudu v Göteborgu, Švédské království, ze dne 1. 10. 1997, sp. zn. B 16021 - 97 ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu pro západní Švédsko, Švédské království ze dne 18. 11. 1997, sp. zn. B 1081/97 a B 1602/97, a to pro trestný čin závažného porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle §3 a §4 švédského zákona o oběhu zboží ve styku s cizinou (1960:418), k trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Göteborgu, Švédské království, ze dne 1. 10. 1997, sp. zn. B 16021 – 97, který ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu pro západní Švédsko, Švédské království ze dne 18. 11. 1997, sp. zn. B 1081/97 a B 1602/97, nabyl právní moci dne 17. 12. 1997, byl J. D. uznán vinným trestným činem závažného porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle §3 a §4 švédského zákona o oběhu zboží ve styku s cizinou ( 1960:418). Uvedeného trestného činu se dopustil tím, že dne 5. 9. 1997, když měl podle předložených dokumentů dopravit kamion s nákladem 14 400 litrů vodky do Litvy, případně až do Řecka, po jeho dopravení do švédského G., na ulici A. přerušil jízdu, a na tomto místě kamion odplomboval a začal za pomocí dalších dvou osob jeho náklad překládat do kontejneru, který na základě předcházející telefonické domluvy zajistil a na místo určení dopravil J. K., po půl hodině však byl zadržen celníky a policií. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení švédského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle §124 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. D. se dopustil trestného činu, který je závažným trestným činem proti hospodářské soustavě i podle českého právního řádu. Nebylo možno přehlédnout též způsob jeho provedení odplombováním kamionu převážejícího větší množství alkoholu. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. září 2003 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/25/2003
Spisová značka:11 Tcu 185/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.185.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19