ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.187.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 187/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Rakouské republiky o povolení průvozu R. M. a rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. září 2003 podle §383c tr. ř., a čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání (uveřejněné pod č. 549/1992 Sb.) takto:
Povoluje se p r ů v o z vydávané osoby R. M. územím České republiky pro účely trestního stíhání v Rakouské republice, pro trestné činy částečně dokonaného, částečně nedokonaného padělání peněz podle §232 odstavec 1 a 2, §15 trestního zákona Rakouska, a to na základě žádosti Ministerstva spravedlnosti Rakouské republiky ze dne 13. 8. 2003, č. j. 1.49526/22 – IV 1/03.
Po dobu průvozu bude vydávaná osoba držena ve vazbě.
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti Rakouské republiky požádalo na základě čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání o povolení průvozu R. M. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci vydání jmenovaného z Polska k trestnímu stíhání pro trestné činy částečně dokonaného, částečně nedokonaného padělání peněz podle §232 odstavec 1 a 2, §15 trestního zákona Rakouska. Uvedené trestné činnosti se měl dopustit tím, že vědomě a záměrně v součinnosti s litevským státním příslušníkem A. Z. a dalším, dosud nevypátraným spolupachatelem, v období od 18. 6. 2001 a 21. 6. 2001 vyměnil nejméně v 31 bankách v okresech M., H., K., K./D., H., S. a M. nejméně 507 kusů padělaných bankovek v hodnotě 100 USD přičemž věděl, že se jedná o padělané peníze a v dalších bankách se o takovou výměnu pokusil, přitom byla způsobena celková škoda odhadem minimálně 57.711,- EUR a jedná se zjevně o člena kriminálního spolku, který operuje ve více státech za účelem rozšiřování padělaných peněz.
Na obviněného R. M. byl vydán Zemským soudem v Korneuburgu dne 7. 8. 2003 pod sp. zn. 404 Ur 154/03h zatýkací rozkaz pro podezření ze spáchání výše popsané trestné činnosti.
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Rakouské republiky z hlediska splnění právních podmínek v záhlaví tohoto rozhodnutí uvedených mezinárodních smluv. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o vydání k trestnímu stíhání pro trestné činy, které z hlediska právních řádů Rakouské republiky i České republiky splňují podmínky pro povolení průvozu ve smyslu čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání, ve znění výhrady České republiky a ve smyslu Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o dodatku k Evropské úmluvě o vydávání z 13. 12. 1957 a o usnadnění jejího uplatnění. Trestní stíhání není promlčeno podle právního řádu obou států, jedná se o trestnou činnost vykazující zákonné znaky trestných činů i na území České republiky, přičemž vydávaná osoba není občanem České republiky.
Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu obviněného R. M. za účelem trestního stíhání v Rakouské republice, Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Rakouské republiky vyhověl. Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. září 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík