Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2003, sp. zn. 11 Tcu 190/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.190.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.190.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 190/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. listopadu 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. U. rozsudkem Okresního soudu ve Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 22. 8. 2000, sp. zn. 25 Ds 635 Js 13230/00, a to pro trestný čin převádění cizinců podle §92a odst. 1 č. 1 a 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu ve Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 22. 8. 2000, sp. zn. 25 Ds 635 Js 13230/00, jenž nabyl právní moci dne 30. 8. 2000, byl J. U. uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle §92a odst. 1 č. 1, 2 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Uvedené trestné činnosti se jmenovaný podle skutkových zjištění soudu dopustil tím, že na pokyn a po instrukci osoby podílející se na organizaci ilegálního převádění cizinců převzal dne 16. 5. 2000 před 13.00 hod. na dohodnutém místě v blízkosti obce M. na území Spolkové republiky Německo do pro tyto účely mu předaného transportního vozidla zn. VW, české státní poznávací značky PRL 43-88, celkem 16 afghánských a indických státních příslušníků, převedených předtím pěším převaděčem přes „zelenou hranici“ z České republiky, aby je podle dohody dopravil do H. Při následné jízdě byl okolo 13.00 hod. v obci S. zadržen. Popsaného jednání se přitom podle závěru soudu dopustil s vědomím jeho protiprávnosti. Za jeho podíl na převaděčské akci mu byla přislíbena odměna ve výši 1000 DM. Dne 28. 8. 2003 pod sp. zn. 809/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a trestního zákona). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. J. U. se pro finanční prospěch podílel na organizované ilegální přepravě velkého počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v již nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. listopadu 2003 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík Vyhotovil: JUDr. Alexander Sotolář

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/27/2003
Spisová značka:11 Tcu 190/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.190.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19